John Forbes NASH: Návrat k tvůrčí práci v matematice po třech desetiletích schizofrenie

8. 07. 2019 8:33:33
Matematik John Forbes Nash Jr. byl mužem fascinujicího až neuveřitelného osudu. Tři desetiletí zapásil se schizofrenií. Nakonec vyléčen pokračoval v tvůrčí vědecké práci, ukončené nehodou taxíku při návratu z udělení Abelovy ceny.

První Nobelovy ceny byly uděleny za rok 1901, a od té doby, až na nečetné výjimky, byly udělovány každoročně v pěti oborech. V roce 1969 byla prvně udělena i cena za ekonomii. Tato cena nebyla formulována v Nobelově závěti, nýbrž byla vytvořena až Švédskou bankou na počest Alfreda Nobela, a je jí také dotována (ve stejně výši, jako originálních pět Nobelových cen - každá z těchto cen se pohybuje kolem jednoho miliónu US dolarů). Přesný název ceny za ekonomii je 'Cena Švédské banky za ekonomické vědy na paměť Alfreda Nobela'. Lze též argumentovat, že potenciální okruh badatelů, kteří ji mohou být odměněni, je o dost menší, než soubor, z kterého se vybírá na Nobelovu cenu třeba za fyziku či chemii.

Je též zajímavým faktem, že Nobel nevytvořil Nobelovu cenu ani za matematiku. Podle ústní tradice tím důvodem, proč nevznikla Nobelova cena za matematiku, byla jistá dáma, která měla dát přednost švédskému matematikovi M. G. Mittag-Lefflerovi. Existují nicméně též argumenty, které tuto ústní tradici vyvracejí. Cena za ekonomii je však dnes začasté udělována za práce matematické povahy, aplikované na ekonomické problémy, takže jakási možnost i pro ocenění matematiků byla takto, byť se zpožděním, vytvořena.

Nadto, v matematice samé existuje ocenění zvané Fieldsova medaile, které má prestiž srovnatelnou s Nobelovými cenami. Kanadský matematik John Charles Fields (1863-1932) předložil v r. 1932 Mezinárodnímu kongresu matematiků v Zurichu ideu udělovat medaili oceňující zvláště závažné výsledky. Medaile, dnes známá jako Fieldsova medaile, je vždy udělována na Mezinárodním kongresu matematiků, konaném každé čtyři roky. Uděleny jsou vždy alespoň dvě medaile, a nejvýše čtyři medaile, a to matematikům mladším čtyřiceti let.

Matematikem, který byl velmi blízko získání Fieldsovy medaile, ale nakonec získal Nobelovu cenu za ekonomii, je John Forbes Nash, muž fascinujícího až neuvěřitelného osudu. Nash se narodil v r. 1928 a původně studoval aby se, jako jeho otec, stal elektro-inženýrem, ale během studií se přiklonil k matematice. Shodou okolností si zapsal též volitelnou přednášku z mezinárodní ekonomiky, a to obrátilo jeho zájem k aplikaci teorie her na ekonomické problémy. Ve studiích pokračoval ve slavném Princetonu, kde tehdy byli takoví velikáni dvacátého století jako Einstein, von Neumann a Wiener. Výsledky z rozvoje teorie her byly obsaženy i v jeho doktorské disertaci, kde podal obecnou koncepci pro libovolný počet hráčů s libovolnými preferencemi. Tato koncepce univerzálního řešení je dnes známá jako Nashova rovnováha. Poté Nash přechází na MIT a dosahuje též významných výsledků v matematické analýze a diferenciální geometrii.

Když bylo Nashovi třicet let, vypukla u něj nejobávanější duševní porucha, schizofrenie. První atak nemoci byl, jak je dosti typické, bizarní - Nash ukazoval kolegům výtisk The New York Times a tvrdil, že článek v levém horním rohu titulní stránky je ve skutečnosti šifrované poselství obyvatel jiné galaxie, které jen on může rozluštit. S nástupem choroby musel rezignovat na své profesorské místo. Následujících třicet let strávil v rukou psychiatrů, či naopak na útěku před nimi. Několikrát se tak dostal do Evropy, kde se snažil i získat status uprchlíka. S výjimkou krátkých období částečného ústupu nemoci, Nash trpěl hlubokými bludy a halucinacemi, rozvráceným myšlením a cítěním. Schizofrenie je dodnes jen částečně poznanou nemoci, byť postihuje mezi půl až jedním procentem obyvatelstva (podstatně rozšířenější poruchou je psychopatie, jak ostatně uvádějí čeští psychiatři při pohledu na náš veřejný život). Tito nemocní tvoří početnou skupinu pacientů v psychiatrických léčebnách. Typický se objevuje v mladém věku do čtyřiceti let života, proto se též původně nazývala předčasná demence. Odhaduje se, že schizofrenie stojí rozvinutou společnost kolem dvou procent hrubého národního důchodu. Nelze zatím předpovědět, kdo ji bude napaden, nejčastěji se diskutují dědičné předpoklady a nápory životního stresu. I když se zdá, že schizofrenie by mohla být typem dědičné, rodinné nemoci, nelze zatím vysvětlit, proč někdo z rodiny je a jiný není postižen. Už vůbec nevíme, proč je o něco častější u lidí narozených v zimě a v předjaří. Celkově je jasné, že jde o nějaký druh chaosu v chemii mozku, tedy o nemoc, co by měla být léčitelná na molekulární úrovni. Ergo problém, co musí být prvně řešen v rámci základního výzkumu. Po dlouhá desetiletí se schizofrenie považovala za neléčitelnou, hořký aforismus té doby říkal, že není vyléčených schizofrenií, jsou jen schizofrenie, které byly chybně diagnostikovány. Osud J. F. Nashe je naopak dokladem v pokroku léčby této nemoci.

Trvalé vyléčení dříve nepřinášela ani fyzikální léčba (elektrické šoky), ani pseudovědecké chirurgické zásahy na mozku, ani psychoterapie. K zvratu došlo až v padesátých letech zásluhou chemoterapie. V r. 1952 připravili dva francouzští badatelé preparát chlorpromazin, který se ukázal schopným kontrolovat nejzávažnější příznaky schizofrenie. Objev chlorpromazinu dramatický snížil procento pacientů vyžadujících trvalou hospitalizaci. A dokonce chemoterapie přinesla i možnost úplného vyléčení, byť i nadále existuje určitá frakce pacientů vyžadujících dlouhodobou hospitalizaci. Nash prodělal mnoho cyklů léčby, leč jen s krátkodobým částečným efektem. Stal se něčím jako démonem kampu Princetonske univerzity - výstředně oblečená mumlající postava, čmárající nesrozumitelné klikiháky na tabule, či bušící hlavou do stěny.

Zatímco ale Nash setrvával v tom přízračném stavu, jeho dřívější výsledky se dostávaly do učebnic. Zvláště pak výsledky z teorie her začaly být široce uplatňovány v ekonomii, evoluční biologii, politologii. Bodu obratu ve vývoji jeho nemoci bylo zcela překvapivě dosaženo, když Nash překročil šedesátku. Někdy v r. 1989 Nash řekl jednomu z kolegů zcela konzistentní větu, že jeho dcera je opět ve zprávách. To odovídalo realitě - dcera toho kolegy byla vyhledávanou odbornicí na počítače.

V r. 1990 Nash už začal používat email, a s jeho pomoci komunikoval o řešení jedno závažného matematického problému. Z emailových textů bylo evidentní, že Nash opět začal, po třicetileté pauze, systematický tvořivý matematický výzkum. Třicetiletý Nash by byl potenciálním kandidátem na Fieldsovu medaili. Avšak jeho nemoc to znemožnila, neb filosofie medaile předpokládá nejen pronikavé výsledky, ale i příslib dalšího přínosu. Proto je i limitována věkem čtyřiceti let.

Nemocný Nash se vědě skutečně věnovat nemohl, a v krátkých záblescích jasného myšlení si to tragicky uvědomoval. To vše ale skončilo na začátku devadesátých let - Nash byl opět aktivním členem matematické obce.

A v r. 1994, když Nashovi bylo šestašedesát, Švédska královská akademie věd udělila Nobelovu cenu v ekonomických vědách trojici J. C. Harsanyi, J. F. Nash a R. Selten za jejich pionýrské výsledky v teorii her. Ve své autobiografii k tomu Nash tehdy poznamenal: 'Statisticky se jeví nepravděpodobným, že by nějaký matematik či přírodovědec ve věku 66 mohl dodat ještě něco podstatného ku svým předchozím výsledkům. Nicméně, já sám se o to snažím a věřím, že mě dlouhé období šalebného myšlení poskytlo něco jako svého druhu prázdniny, které tak činí i mou současnou badatelskou situaci atypickou'.

Nash pak skutečně dál pokračoval ve výzkumech nelineárních diferenciálních rovnic, a za tyto výsledky mu byla za rok 2015 udělena Norskou akademií věd a literatury Abelova cena (společně s Louisem Nirenbergem). Cena byla králem Haraldem předána v Oslu 19.5.2015. V Oslu Nash hovořil i o úmyslu aplikovat výsledky v kosmologii a teorii relativity. Leč po příletu zpět do vlasti 23.5.2015 cestou taxíkem Nash i jeho žena Alicia zahynuli poté, co vůz vrazil do svodidel, a oba nepřipoutaní pasažeři byli z vozidla vymrštěni.

Abelova cena byla zřízena v r. 2001 jako svého druhu matematická analogie Nobelových cen; je financována norskou vládou. Pojmenována je po norském matematikovi Nielsu Henriku Abelovi (1802–1829).

Foto u perexu: Část Nashova života byla literárně zpracována v biografii, autorkou které je Sylvia Nasar, a také ve stejnojmenném filmu z r. 2001.

Autor: Zdenek Slanina | pondělí 8.7.2019 8:33 | karma článku: 40.47 | přečteno: 3677x

Další články blogera

Zdenek Slanina

Fraška na UPOL připomíná, že ochrana akademických whistleblowerů u nás neexistuje záměrně

Univerzita v Olomouci není jen jednou další institucí, kde se provalila hniloba akademických nepřístojností. Stejně jako jinde se tam ani neřešila ochrana akademických whistleblowerů, neb nebyla žádoucí. Naopak nežádoucí byli oni.

15.9.2019 v 15:33 | Karma článku: 35.03 | Přečteno: 7284 |

Zdenek Slanina

Sicilské Eriče jako město vědy a památník tajemně zmizelého fyzika

Sicilské město Eriče se rozkládá na 750m vysoké hoře obklopené mořem. To mu po staletí zajišťovalo nerušený rozvoj a zachovalo i jeho kláštery. V nich od roku 1963 funguje Mezinárodní centrum pro vědeckou kulturu Ettore Majorany.

27.8.2019 v 15:33 | Karma článku: 35.24 | Přečteno: 4661 |

Zdenek Slanina

Terminální diagnóza zast. protektora Reinharda Heydricha: Antrax, botox, embolie či jinak?

V odborném časopise Neurology vyšel (poměrně překvapivě) článek o možných bezprostředních příčinách smrti zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ten vpodstatě vylučuje, že by šlo o otravu botulinovým jedem z bomby.

29.7.2019 v 15:33 | Karma článku: 38.40 | Přečteno: 5403 |

Další články z rubriky Věda

Jaroslav Chudáček

Americké námořnictvo přiznalo existenci UFO's

Médii včera proběhla zajímavá zpráva, která sice nejasnosti o UFO ́s a ufounech nijak nevyřešila, ale snad odstraní tabu, které se tohoto tématu týká.

19.9.2019 v 10:22 | Karma článku: 19.02 | Přečteno: 777 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč padají kroupy spíš přes den a ne v noci?

Zamysleli jste se někdy nad tím, že kroupy padají většinou jen ve dne a téměř nikdy v noci? Jak je to možné? (délka blogu 5 min.)

19.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.83 | Přečteno: 582 | Diskuse

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I - nekonečno

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 37.79 | Přečteno: 1736 | Diskuse

Dana Tenzler

Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem... atomová bomba. (délka blogu 10 min.)

16.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 25.84 | Přečteno: 739 | Diskuse

Zdenek Slanina

Fraška na UPOL připomíná, že ochrana akademických whistleblowerů u nás neexistuje záměrně

Univerzita v Olomouci není jen jednou další institucí, kde se provalila hniloba akademických nepřístojností. Stejně jako jinde se tam ani neřešila ochrana akademických whistleblowerů, neb nebyla žádoucí. Naopak nežádoucí byli oni.

15.9.2019 v 15:33 | Karma článku: 35.03 | Přečteno: 7284 |
Počet článků 48 Celková karma 36.22 Průměrná čtenost 5435

Z meho (nestandardniho) CV: Jiz vice jak dva, a dva, a dvacetdva roku prazdnin na Pacificke rimse, zejmena v NW segmentu. Na takovou expedici snu vas muze vyslat treba i nase akademie ved, ta dokonce nekdy velmi rada a agilne. To kdyz kupr. bona fide opravite chyby v pracech nektereho jejiho 'cestneho' predsedy, jeho hyperinflatovane ego to psychicky neunese, a ten ethicky gigant v mladicke ci jake nerozvaznosti ....... Zbytek ale az, m.j., obcas v blogu. A varovani pro ctenare z akademy: Uz jen cetba meho subverzniho blogu muze vest ke ztrate nejen iluzi, ale i zamestnani tamtez (taky se sleduje email, jestli nekdo nepise - horribile dictu - ze ten 'cestny' predseda je obycejny prolhany totalitni karierni .....). Ze neverite - tak pojdte a poslyste. Ale budou zde i pozitivni temata, pravda jen ze svetove vedy.

Rikat pravdu o tom tristnim ceskem akademickem etickem propadu neni nejakou mou prioritou, temata ze svetove vedy jsou zajiste zajimavejsi. U tech ceskych akademickych vaudevillu jde spis jen o otravnou povinnost. A o to, aby se podle potreby neprepisovala akademicka historie. Neb proti tomu zatim neco delat muze jen malokdo. A akademicke vedeni bude zcela jiste jen dal ucelove mlzit, zuby nehty branit pravde, lhat az se budou hory jeste vice zelenat (coz se bude moct vykazovat i jako prispevek redukci globalniho oteplovani - voila, hned dve dalsi akademicke Potemkinovy vesnice jednou ranou). Maj totiz HRUZU odklonit se od posvatneho prikazu meho OUDa (Osobniho UDavace): Rückkehr unerwünscht! Nedavno jim to perpetualni bezostysne lhani (po 3 desetiletich) ale zkomplikovaly pameti expredsedy CSAV ak. J. Římana. V nich je to lidske selhani toho meho OUDa literarne vytribenou formou popsano i s takrikajic OUDovou navstivenkou. Holt - i akademicka ryba muze nekdy hnit od hlavy, coz zde dalo vzniknout te prilezitostne reality show:  hniloba@AVCR.

Najdete na iDNES.cz