Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Spotřeba vína na jednu čínskou báseň (na Silvestrovské téma ve stopách mistra Li Po)

27. 12. 2017 13:33:33
V červených vínech Čína už dnes představuje největší světový trh a rezervy pro další růst jsou značné. Historie vína, a dalších alkoholických nápojů, je v Číně dlouhá 9000 let. A to se obráží i v její 5000-leté kulturní historii.

Číňané tvrdí, že vynalezli nejen střelný prach, papír, akupunkturu, manželství, daně, porcelán, knihtisk, hedvábí, kompas, zápalky, ale i víno. Termín 'čínské víno' se ale užívá velmi vágně a obecně - znamená totiž jakýkoliv alkholický nápoj. Třeba fermentovanou rýži, u které se pro zastavení kvašení doplňuje obsah alkoholu na nějakých dvacet procent. Leč na nejvyšších stupních 'čínských vín' je pálenka kaoliang, připravovaná z rostliny rostliny sorghum neboli čirok, patřící botanicky někam mezi naši kukuřici a proso. Klasická čínská poučka praví, že každý dobrý alkoholický nápoj má původ v této rostlině. Ta mu dává výraznou chuť a potlačuje výskyt vyšších alkoholů, tedy přiboubdliny. Když jsem se poprvé setkal s kaoliangem, byl mi nabídnut s nevinným úsměvem jen jako druh čínského vína. Leč pravda byla na vinětě: obsah alkoholu 65 plus minus 2%!

Pokud se týká vína z vinných hroznů, to má mít v Číně historii dlouhou až 9000 let, a některými je označováno za zatím nejstarší prokázaný alkoholický nápoj světa. V současnosti Čína představuje patý nejvetší trh s vínem (z vinných hroznů). Vedle importu z tradičních zemí a Austrálie či Kalifornie, jsou výrazně zastoupeny i dva velcí domácí producenti: China Great Wall Wine Co. (založena 1983) a Changyu Pioneer Wine Co. (založena v r. 1892). Pokud se však omezíme jen na vína červená, Čína už nyní tvoří největší světový trh (podobně jako pro automobilový průmysl), a rezervy pro ještě další růst jsou vpravdě velmi značné. Rychle se rozvíjecí dopravní spoje mezi Čínou a Evropou v rámci iniciativy tzv. Ekonomického pásu Hedvábné stezky nabízejí možnosti i pro dovoz do Číny nejen českého piva nebo mléka, ale i moravských, popř. českých vín.

Jedním z nejznámnějších čínských básníků je Li Po (701-762, též: Li Bo, Li Bai, Li Taibai, apod.). Velmi proslavená je jeho báseň 'Piju sám za měsíční noci'. Jedná se svým způsobem o osudové téma, neb legenda praví, že básník Li utonul v jezeře, když se v podroušeném stavu snažil zachytit odraz měsíce na hladině (což je mimochodem smrt více hodná básníka, než zápal plic v důsledku hašení požáru sýpky v Litoměřicích). Jeho přítel a též básník, Tu Fu (či Du Fu - on a Li Po jsou někdy označováni za dva největší básníky v 5000 let dlouhé kontinuální čínské kulturní historii), napsal poému o významu alkoholu pro tvorbu mistra Li. Zde uvádí, že Li Po spotřebuje na složení jednoho sta básní víno o objemu jednoho to. Dálněvýchodní dutá míra jeden to odpovídá dnes objemu 18 litrů. Jak ale upozornil japonský znalec čínské literatury Tomoyoshi Ikkai, v dávných dobách tato jednotka odpovídala jen asi 5,4 litrů. Je jistě na místě předpokládat, že básník se vztahy k císařskému dvoru tvořil s pomocí nejvybranějších nápojů, což by naznačovalo právě kalibr 65%. Naše hroznové víno se pohybuje kolem deseti procent alkoholu, takže na vytvoření sta básní by Li Po potřeboval přibližně 35 litrů našich vín. Z toho pak na jednu báseň vychází průměrná spotřeba právě poloviny jedné naší 'sedmičky' vína. Dnes správný básník samozřejmě tvoří s můzou, a to zcela přirozeně vysvětluje, proč se víno nejčastěji stáčí do lahví o objemu 0,7 l (šampaňské do 0,75 l, neb jeden velký panák se odpočítává na rozprach). Samozřejmě, jde o básníka statistický průměrného, nikoliv o básníka hmotnosti Vítězslava Nezvala.

Jak řekl francouzský sochař Auguste Rodin - v každém kameni je ukryta socha, vše co je zapotřebí, je jenom osekat přebytečný materiál. Podobně i v každé sudu (dobrého) vína je ukryto na sto básní.

Vyobrazení u perexu: Mistr Li Po tvoří..... (tuš na rýžovém papíře od mi neznámých autorů).

Jedna ze stěžejních básní mistra Li Po 'Piju sám za měsíční noci' existuje v řadě českých (různě volných) přebásnění. Zda je začátek od Bohumila Mathesia (1888-1952), vzniklého v třicátých letech minulého století:

Tři kumpáni

Jasmínu loubí. Sedím u vína,
zve dobré druhy dobrá hodina --
a já jsem sám. Vtom náhle nad strání
kulatý měsíc se mi uklání,
já jemu. Se mnou v modrý nebes klín
můj kývá stín.
Společnost poklonami nešetří --
tak byl jsem sám, a teď jsme tři.

.....

Autor: Zdenek Slanina | středa 27.12.2017 13:33 | karma článku: 31.47 | přečteno: 1223x


Další články blogera

Zdenek Slanina

Letní soutěž o HAIKU opěvující čacké činy OUDa (a též příprava k 333. výročí HAIKU o žábě)

Letos si naše akadéma připomíná 30 let od olbřímího lidského selhání jednoho ze svých 'čestných' předsedů, v létě 1988. A současně na příští rok připadá 333. výročí vzniku kultovní haiku o žábě. Dva důvody si umění haiku vytříbit.

8.8.2018 v 8:08 | Karma článku: 34.19 | Přečteno: 6953 |

Zdenek Slanina

Máme relativně málo nebo mnoho sudích?

Není snad týden, by národ neoněměl úžasem nad některou informací z justiční sféry. Někdy je mu to vysvětlováno tím, že systém je přetížen. To vede k částečně souvisící otázce, jak jsme na tom s počty soudců vzhledem k jiným zemím.

30.7.2018 v 9:33 | Karma článku: 36.69 | Přečteno: 2505 |

Zdenek Slanina

Opomíjený až neznámý objevitel biopolymeru pro kontaktní čočky: Drahoslav Lím (1925-2003)

Pro kontaktní čočky byl zapotřebí materiál, m.j., kompatibilní s vodou, a tak umožňující přísun vzdušného kyslíku. V r. 1953 ho připravil Drahoslav Lím v rámci své disertace na VŠCHT v Praze, leč později byl jeho přínos opomíjen.

23.7.2018 v 6:06 | Karma článku: 39.21 | Přečteno: 2733 |

Zdenek Slanina

I Nobelovský výbor se může zmýlit (myšleny vědy, ne literatura či mír - tam to nepřekvapí)

Nobelovy ceny za literaturu či za mír jsou dost běžně kontraverzní, ale někdy vyvolávají kritiku i udělení v některé ze tří hlavních skupin věd (cena v ekonomii nebyla Nobelem zřízena, její zaužívané označovaní je problematické).

3.7.2018 v 6:06 | Karma článku: 40.75 | Přečteno: 3365 |

Další články z rubriky Věda

Julius Maksa

Co je světlo a jak vzniká?

Odpovídá dnešní teorie vzniku světla skutečností? Umí si obyčejný člověk vznik světla představit? Pokusím se to vysvětlit jednoduchou teorií.

20.8.2018 v 17:28 | Karma článku: 4.58 | Přečteno: 148 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie na louce - jak svítí světlušky?

Střízlivým označením pro romantické blikání světlušek je bioluminescence. Co umožňuje světluškám svítit? (délka blogu 5 min.)

20.8.2018 v 8:00 | Karma článku: 21.50 | Přečteno: 378 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Zenónův kvantový efekt

Achilles a želva či letící stojící šíp to jsou dva nejznámější Zenónovy paradoxy. Existují ale i další, které provokují filosofy i matematiky. Snaží se dokázat, že bytí je nedělitelné a pohyb nemožný.

19.8.2018 v 20:01 | Karma článku: 12.18 | Přečteno: 438 | Diskuse

Jan Mestan

O řekách

Napadlo vás někdy se zkusit zamyslet, kde se vzala koryta velkých toků? Třeba Vltavy? Taková Vltava se zařezává například do lochkovských vápenců. Ale i různých magmatických hornin. Zkrátka si razí cestu, kudy to jde.

19.8.2018 v 14:56 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 264 | Diskuse

Libor Čermák

Měl Nikola Tesla nějaké dávnověké předchůdce?

Hypotéza, kterou bych se chtěl nyní zabývat, patří opět mezi ty archeoastronautické. Všiml jsem si totiž nápadné podobnosti mezi Teslovou věží Wardenclyffe na Long Islandu a tvary několika dávných památek.

19.8.2018 v 11:44 | Karma článku: 22.08 | Přečteno: 946 |
Počet článků 29 Celková karma 37.58 Průměrná čtenost 3030

Z meho (nestandardniho) CV: Jiz vice jak dva a dvacetdva roku prazdnin na Pacificke rimse, zejmena v NW segmentu. Na takovou expedici snu vas muze vyslat treba i nase akademie ved, ta dokonce nekdy velmi rada a agilne. To kdyz kupr. bona fide opravite chyby v pracech nektereho jejiho 'cestneho' predsedy, jeho hyperinflatovane ego to psychicky neunese, a ten ethicky gigant v mladicke ci jake nerozvaznosti ....... Zbytek ale az, m.j., obcas v blogu. A varovani pro ctenare z akademy: Uz jen cetba meho subverzniho blogu muze vest ke ztrate nejen iluzi, ale i zamestnani tamtez. Ze neverite - tak pojdte a poslyste. Ale budou zde i pozitivni temata, pravda jen ze svetove vedy.

Rikat pravdu o tom tristnim ceskem akademickem etickem propadu neni nejakou mou prioritou, temata ze svetove vedy jsou zajiste zajimavejsi. U tech ceskych akademickych vaudevillu jde spis jen o otravnou povinnost. A o to, aby se podle potreby neprepisovala akademicka historie. Neb proti tomu zatim neco delat muze jen malokdo. A akademicke vedeni bude zcela jiste jen dal ucelove PR-ove mlzit, az se budou hory jeste vice zelenat (coz se bude moct vykazovat i jako prispevek redukci globalniho oteplovani - voila, hned dve dalsi akademicke Potemkinovy vesnice jednou ranou). Maj totiz HRUZU odklonit se od posvatneho prikazu meho OUDa (Osobniho UDavace): Rückkehr unerwünscht! Holt - i akademicka ryba muze nekdy zahnivat vod hlavy, coz zde dalo vzniknout te prilezitostne reality show:  hniloba@AVCR.

 





Najdete na iDNES.cz