Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Česká koruna bude ještě roky, takže by konečně mohl být na bankovkách i Jaroslav Heyrovský

20. 12. 2017 3:33:33
Na italských lirách býval Alessandro Volta, co budoval sloup z kotoučů dvou kovů a aplikoval elektřinu na žabí stehýnka. A tak jsem hlásal, že nebude vědě v Čechách dobře, dokud se u nás na bankovkách neobjeví Jaroslav Heyrovský.

Parlamentní volby úspěšně odsunuly otázku zavedení eura v Čechách. A dost možná, že ji ještě dál odsune nějaká další eurová krize. K té je nakročeno tím, že v situaci vysokého zadlužení je ještě několik evropských zemí vedle Řecka. Zadlužení se dobře poměřuje poměrem (známého) veřejného dluhu k ročnímu hrubému národnímu produktu. Dluh jednotlivých zemí sice nemusí být znám přesně, ale existují různé odhady, ať už třeba od Mezinárodního měnového fondu nebo od CIA. Vysoký je např. u Itálie (127%), Portugalska (123%), Irska (117%), Belgie (106%), Španělska (97%), i Francie (90). Česko je na tom s nějakými 42% zatím relativně slušně. Rekordmanem v zadlužení je sice Japonsko se svými 238%, ale to je v jiné situaci. Jeho spořiví občané zatím vždy pohotově nakoupili státní dluhopisy, když vláda potřebovala.

Když se mi, dávno již tomu, dostaly prvně do rukou italské liry, všiml jsem si, že na jedné z nich byl Alessandro Volta, co budoval Voltův sloup z kotoučů dvou různých kovů proložených papírem navlhčeným slanou vodou (a též aplikoval elektřinu na žabí stehýnka). Od toho dne jsem vytrvale hlásal, že nebude vědě v Čechách dobře, dokud se Jaroslav Heyrovský neobjeví na bankovkách. Později jsem zjistil, že Rakušáci měli na bankovce Schrödingera, Němci Gausse, Francouzi manželé Curie. Pravda, teď do té idyly zasáhlo euro. Ale aspoň do svých přednášek jsem zabudoval bankovky s portréty slavných učenců, stejně jako tam mám i takto tematicky zaměřené poštovní známky (včetně veskrze abstraktní francouzke známky připomínající výročí relace de Broglie, či anglickou s C60).

Letos tomu bylo devadesát pět let, co Jaroslav Heyrovský natočil první polarogram, a padesát let od Heyrovského úmrtí. I vyhrabal jsem svůj článek, který jsem před časem napsal do bulletinu univerzity v japonském Kjótu. Článek byl ovšem určen japonskému čtenáři, a proto se jmenoval:

Pravděpodobně první japonský profesionál v Čechách

Česká republika má jen dva Nobelisty – Jaroslava Heyrovského (1890-1967) v chemii za rok 1959, a Jaroslava Seiferta (1901-1986) za literaturu v roce 1984, jmenovitě za "jeho poesii naplněnou svěžesti, citovosti, a bohatou vynalézavosti, která poskytuje osvobozující obraz nezkrotného ducha a mnohostrannosti člověka". Český národní poměr jedné Nobelovy ceny na 5×10^6 občanů je poněkud pod světovým průměrem, který je o něco více než 10×10^6 na jednu Nobelovu cenu. Existuje též několik dalších Nobelistů, u kterých lze hovořit o nějaké československé vazbě, např. V. Prelog (chemie 1975; studoval a pracoval v Praze v letech 1924-1935), D. C. Gajdusek (fyziologie a lékařství, 1976; slovenský otec), T. R. Cech (chemie 1989; čeští prarodiče), atd. Češi též věří, že přišli o další dvě Nobelovy ceny za literaturu v důsledku předčasné smrti J. Haška a K. Čapka, a u M. Kundery ji stále očekávají.

Jaroslav Heyrovský učinil svůj klíčový objev ve stejném roce, kdy byl ustanoven profesorem fyzikální chemie na Karlově univerzitě v Praze. Hned na den volna 1. ledna 1922 se pokusil změřit, jak se mění elektrický proud v solném roztoku v závislosti na napětí vloženém na kapající rtuťovou elektrodu. Leč galvanometr, který měl k dispozici nebyl dostatečně citlivý. Když však dne 10. února 1922 se mu konečně podařilo vypůjčit si nejlepší přístroj, který byl na universitě k mání (pracující se světelným paprskem a zrcátkem), mohl pozorovat krásné esovitě tvarované závislosti. Okamžitě pochopil význam toho pozorování – z křivek bude možné odečítat složení roztoků, a dokonce jejich koncentraci. Technika nadto umožňovala zaznamenávat a vysvětlovat různé probíhající chemické změny. Heyrovský publikoval své pozorování v říjnu 1922, a následujícího roku ho presentoval britské Faraday Society. Nová technika byla záhy aplikována na rozmanité soustavy ať už Heyrovským samým, nebo jeho studenty a mladšími kolegy.

V roce 1923 navštívil Heyrovského laboratoř první cizinec, aby se zde poučil o tom novém nástroji chemického výzkumu. Masuzo Shikata (1895-1964) absolvoval na Katedře zemědělské chemie Imperiální university v Tokiu v roce 1920. Příštího roku byl Ministerstvem školství vyslán na zkušenou do světa. Nejprve studoval povrchovou chemii u I. Traubeho na Technické universitě v Berlíně. A pak v roce 1923 se přesunul do Prahy k Heyrovskému, aby zde aplikoval jeho novou techniku na nitrobenzen. V roce 1924 navštěvuje Shikata Prahu podruhé. V té době byla měření ještě dosti zdlouhavá a tak se rozhodli sestavit zařízení k jejich automatizaci. Zvyšující se elektrické napětí produkovali pomocí otáčejícího se drátěného válce poháněného hodinovým strojem. Polarografické křivky byly zaznamenávány na fotografický papír světelným paprskem odraženým zrcadlem. Tak se stalo možným měření provádět během několika minut, prakticky bez dotyku lidské ruky. Tento nový automaticky přístroj byl pojmenován polarograf a samotná technika polarografie.

V roce 1924 byl Shikata ustanoven na Imperiální universitě v starobylém Kjótu za profesora chemie dřeva. Zde pokračoval v polarografickém studiu organických látek, zvláště vztahů mezi strukturou a polarografickým chováním, ale aplikoval je i na potravinové produkty, a vybudoval uznávanou vědeckou školu. V roce 1942 vlast vysílá Shikatu do Japonci okupované severovýchodní Číny jakožto místoředitele tamního výzkumného ústavu. V důsledku poválečného chaosu Shikata v Číně nakonec působil až do roku 1953. Poté, od roku 1954, pokračuje ve své profesorské dráze, tentokrát na Nagojské universitě (nyní již národní, nikoliv imperiální). V roce 1954 též obdržel prestižní cenu Japonské akademie za svůj přínos polarografii. K mému překvapení, není jeho jméno uvedeno v známé Japonské encyklopedii nakladatelství Kodansha, ač je uvedeno např. v publikaci Modern Scientists and Engineers nakladatelství McGraw-Hill či ve Velké sovětské encyklopedii. Po starém japonském zvyku jeho žena Chiyoko zvěčnila v roce 1964 jeho památku sepsáním krátké poémy waka.

Heyrovský a jeho škola všestranně rozvinuli polarografickou metodu a objasnili její nejrůznější aspekty. Polarografie bezesporně představuje nejucelenější český příspěvek do světového poznání. Heyrovský sám byl na Nobelovu cenu nominován několikrát. Je málo známou skutečností, že Nobelova nadace před udělením vyslala na Slovensko inkognito svého emisara, aby nenápadně zjistil, zda slovenská vědecká obec se s touto nominací ztotožňuje. Zmocněnec potvrdil, že Heyrovský je ve slovenské chemické komunitě velmi respektován. K udělení Nobelovy ceny posléze došlo v roce 1959.

Heyrovského objev je i zdařilou ilustrací Pasteurova výroku, že náhoda přeje pouze připravené mysli. Heyrovský se soustřeďoval na podstatné a pomíjel detaily. Zdůrazňoval význam rychlého publikování. Podmínkou pro získání titulu RNDr. v rámci jeho katedry bylo předložení potvrzení, že práce byla přijata k časopiseckému otištění. Argument, že něco je zajímavé, odmítal bez dalšího akceptovat jako dostatečný důvod k zahájení výzkumu, a to úsečnou douškou: Zajímavé jsou pouze nožky baletek. Vždy trval na tom, že musí být zřetelně vyznačena možnost hlubších konsekvencí. Tato jeho fráze též ilustruje kulturně-lingvistické rozdíly v různých vědeckých obcích. Její použití by se považovalo za nevhodné v německých či japonských poměrech, v Americe by to možná mohlo být až harašení, zatímco ve Francii či Česku to je zcela legitimní vyjadřovací obrat.

Zde článek končil, a tak je možné navázat úvodním tématem: Do roku 2022, kdy objev polarografie bude mít své sté výročí, by bankovka s Jaroslavem Heyrovským (a polarografem) už mohla být v oběhu. Věc by jistě měla prosazovat Akademie - když už nezvládla zorganizovat smysluplnou podpůrnou kampaň stran druhé české Nobelovy ceny za vědu, pro Antonína Holého. Ten se, spolu s Heyrovským a Wichterlem, v návrzích portrétů na bankovky příležitostně objevuje.

Foto u perexu: Dřívější italská bankovka 10000 lir, na které je zobrazen Alessandro Volta a jeho voltaický sloup zveřejněný v r. 1799.

Autor: Zdenek Slanina | středa 20.12.2017 3:33 | karma článku: 34.59 | přečteno: 1293x


Další články blogera

Zdenek Slanina

Letní soutěž o HAIKU opěvující čacké činy OUDa (a též příprava k 333. výročí HAIKU o žábě)

Letos si naše akadéma připomíná 30 let od olbřímího lidského selhání jednoho ze svých 'čestných' předsedů, v létě 1988. A současně na příští rok připadá 333. výročí vzniku kultovní haiku o žábě. Dva důvody si umění haiku vytříbit.

8.8.2018 v 8:08 | Karma článku: 34.19 | Přečteno: 6953 |

Zdenek Slanina

Máme relativně málo nebo mnoho sudích?

Není snad týden, by národ neoněměl úžasem nad některou informací z justiční sféry. Někdy je mu to vysvětlováno tím, že systém je přetížen. To vede k částečně souvisící otázce, jak jsme na tom s počty soudců vzhledem k jiným zemím.

30.7.2018 v 9:33 | Karma článku: 36.69 | Přečteno: 2505 |

Zdenek Slanina

Opomíjený až neznámý objevitel biopolymeru pro kontaktní čočky: Drahoslav Lím (1925-2003)

Pro kontaktní čočky byl zapotřebí materiál, m.j., kompatibilní s vodou, a tak umožňující přísun vzdušného kyslíku. V r. 1953 ho připravil Drahoslav Lím v rámci své disertace na VŠCHT v Praze, leč později byl jeho přínos opomíjen.

23.7.2018 v 6:06 | Karma článku: 39.21 | Přečteno: 2733 |

Zdenek Slanina

I Nobelovský výbor se může zmýlit (myšleny vědy, ne literatura či mír - tam to nepřekvapí)

Nobelovy ceny za literaturu či za mír jsou dost běžně kontraverzní, ale někdy vyvolávají kritiku i udělení v některé ze tří hlavních skupin věd (cena v ekonomii nebyla Nobelem zřízena, její zaužívané označovaní je problematické).

3.7.2018 v 6:06 | Karma článku: 40.75 | Přečteno: 3365 |

Další články z rubriky Věda

Julius Maksa

Co je světlo a jak vzniká?

Odpovídá dnešní teorie vzniku světla skutečností? Umí si obyčejný člověk vznik světla představit? Pokusím se to vysvětlit jednoduchou teorií.

20.8.2018 v 17:28 | Karma článku: 4.58 | Přečteno: 148 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie na louce - jak svítí světlušky?

Střízlivým označením pro romantické blikání světlušek je bioluminescence. Co umožňuje světluškám svítit? (délka blogu 5 min.)

20.8.2018 v 8:00 | Karma článku: 21.50 | Přečteno: 378 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Zenónův kvantový efekt

Achilles a želva či letící stojící šíp to jsou dva nejznámější Zenónovy paradoxy. Existují ale i další, které provokují filosofy i matematiky. Snaží se dokázat, že bytí je nedělitelné a pohyb nemožný.

19.8.2018 v 20:01 | Karma článku: 12.18 | Přečteno: 438 | Diskuse

Jan Mestan

O řekách

Napadlo vás někdy se zkusit zamyslet, kde se vzala koryta velkých toků? Třeba Vltavy? Taková Vltava se zařezává například do lochkovských vápenců. Ale i různých magmatických hornin. Zkrátka si razí cestu, kudy to jde.

19.8.2018 v 14:56 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 264 | Diskuse

Libor Čermák

Měl Nikola Tesla nějaké dávnověké předchůdce?

Hypotéza, kterou bych se chtěl nyní zabývat, patří opět mezi ty archeoastronautické. Všiml jsem si totiž nápadné podobnosti mezi Teslovou věží Wardenclyffe na Long Islandu a tvary několika dávných památek.

19.8.2018 v 11:44 | Karma článku: 22.08 | Přečteno: 946 |
Počet článků 29 Celková karma 37.58 Průměrná čtenost 3030

Z meho (nestandardniho) CV: Jiz vice jak dva a dvacetdva roku prazdnin na Pacificke rimse, zejmena v NW segmentu. Na takovou expedici snu vas muze vyslat treba i nase akademie ved, ta dokonce nekdy velmi rada a agilne. To kdyz kupr. bona fide opravite chyby v pracech nektereho jejiho 'cestneho' predsedy, jeho hyperinflatovane ego to psychicky neunese, a ten ethicky gigant v mladicke ci jake nerozvaznosti ....... Zbytek ale az, m.j., obcas v blogu. A varovani pro ctenare z akademy: Uz jen cetba meho subverzniho blogu muze vest ke ztrate nejen iluzi, ale i zamestnani tamtez. Ze neverite - tak pojdte a poslyste. Ale budou zde i pozitivni temata, pravda jen ze svetove vedy.

Rikat pravdu o tom tristnim ceskem akademickem etickem propadu neni nejakou mou prioritou, temata ze svetove vedy jsou zajiste zajimavejsi. U tech ceskych akademickych vaudevillu jde spis jen o otravnou povinnost. A o to, aby se podle potreby neprepisovala akademicka historie. Neb proti tomu zatim neco delat muze jen malokdo. A akademicke vedeni bude zcela jiste jen dal ucelove PR-ove mlzit, az se budou hory jeste vice zelenat (coz se bude moct vykazovat i jako prispevek redukci globalniho oteplovani - voila, hned dve dalsi akademicke Potemkinovy vesnice jednou ranou). Maj totiz HRUZU odklonit se od posvatneho prikazu meho OUDa (Osobniho UDavace): Rückkehr unerwünscht! Holt - i akademicka ryba muze nekdy zahnivat vod hlavy, coz zde dalo vzniknout te prilezitostne reality show:  hniloba@AVCR.

 





Najdete na iDNES.cz