Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Radši o tom nechci nic vědět, ale pervitin nebyl vynalezen v Československu

29. 11. 2017 3:33:33
V nedávném blogu o japonském válečném jaderném výzkumu jsem se dotkl toho, že sebevražední piloti kamikadze měli před posledním letem dostávat pervitin. Což i připomíná, že otcem pervitinu aka perníku je Japonec Nagai Nagayoshi.

Drogy jsou téma, kterému zcela určitě nerozumím, a které mne ani nijak nefascinuje. Nikdy jsem žádnou drogu neokusil, a zřejmě působím takovým dojmem úplného Mikeše (Božena Němcová šla ještě dál, a říkala hloupý Mikeš), že mi nikdo nikdy ani žádnou nenabízel. A zřejmě jsem opravdu skutečný Mikeš, neb bych mu odpověděl, že si myslím, že by to na mne nezabralo, akorát že by mi po tom bylo mdlivo od žaludku. Nicméně svou starou vlast na Dálném východě a v Tichomoří vzorně reprezentuji v jiném ohledu, neb mám pověst neopitelného muže. Rýžová pálenka má typický jen asi 20% alkoholu a mnoha domorodcům z genetických důvodů chybí enzym nutný na jeho odbourávání (takže záhy zcervenaj jak ředkvičky, a jsou mimo - výjimkou jsou Korejci, Korejci mají výdrž snad ve všem, asi to bude tím, že pijí každý den ráno čaj z ženšenu neboli ginsengu). Takže není až tak těžké být mezi slepými králem. Potud okrajová fakta na mé straně.

Na druhou stranu se pohybuji v poměrně klasických drogových zemích, jsem v kontaktech s domorodci, čtu noviny. Specielně na ostrově Tchajwan je amfetamin něco veskrze dost běžného. Byť přísnost je tam jako Thajsku, za amfetamin či kteroukoliv jinou drogu může být i trest smrti, záleží na okolnostech. Ovšem Číňani jsou fair, a před každým přistáním v Tajpeji letuška anglicky ohlásí, že: 'Teplota je příjemných 33 stupňů Celsia, pašování drog se trestá až smrtí, zavazadla zapomenutá v letadle propadají státu, a jinak Vám přeji pěkný a ničím nerušený pobyt'. V Japonsku je v tom ohledu také značná přísnost, nikoliv však provaz. Nedávno vzbudil mediální pozornost případ Japonce, který pašoval něco z Thajska na Tchajwan v množství význačné větším než malém, nicméně dostal jen doživotí. Po soudu byl velmi rozhořčen, že netušil, že je na to taková přísnost a žádal, ať ho radši pověsej, když je takový zločinec (tchajwanské stejně jako japonské věznice jsou pověstné tím, že nemají ani aircon neboli chlazení, ani topení, a čas od času v létě nějaký vězeň uhyne v důsledku přehřátí organismu, a naopak v zimě je tam pěkná kosa vzhledem k vysoké relativní vlhkosti vzduchu). Stojí za zmínku, že jak tchajwanská tak japonská policie pracují mimořádně efektivně. U tchajwanské policie je to částečně v důsledku velkého počtu tajných informátorů - odhady se pohybují někde kolem počtu našich informátorů v Cibulkově indexu. Nyní se ovšem ozývají sporadické hlasy na téma tchajwanské obdoby lustračního zákona. Ten by ovšem asi vedl k nešťastnému rozdělení společnosti, kde by proti sobě stali mladší a starší bratři, babičky a vnučky, sousedé z rýžových poli. Generalissimo Čankajšek, stejně jako třeba Duče či Džugašvili, byl napříč ostrovem současně zbožňován i proklínán. Nakonec, nelustruje se ani v Jižní Koreji, ač jeden z pozdějších prezidentů byl svého času už jihokorejskou tajnou službou odsouzen k utopení na volném moři. Jenže, zrovna když mu i k druhé noze přivazovali řetězem železnou kouli, tak se na obzoru objevil americký torpédoborec, zalarmováný japonskou policií, i koule byla pohotově zase odvázána, a jelo se ve vší počestnosti a v pohodě do Seoulu. A my obrátíme svou pozornost k perníku.

Perník je hojně užívaný český termín pro pervitin neboli metamfetamin. Amfetaminy se staly medicínsky zajímavé v třicátých letech, byť jejich historie je delší. Amfetamin je chemicky 2-amino-1-fenyl-propan, metamfetamin má na té amino skupině navíc jeden metyl. Prvně jej připravil Japonec Nagai Nagayoshi, a to už v r. 1893. Ten byl na počátku japonské éry Meiji (neboli japonské perestrojky, která ukončila tři století záměrné izolace země) v r. 1871 vyslán do Německa, kde studoval organickou chemii. Po návratu se stal profesorem na Tokijské císařské univerzitě. Syntézu v r. 1919 zdokonalil jiný Japonec, Akira Ogata, tou dobou taktéž studující v Německu. Používání pervitinu jako psychostimulancia, tedy jako 'lepšího' kofeinu, začalo až v třicátých letech. A na závažné vedlejší komplikace se přišlo až později. V policejní praxi se obecně hovoří o amfetaminech, a existuje i mnoho cool-names jako ice či speed. Coby lékárenský produkt byl amfetamin zaveden např. pod jménem benzedrine, prvně jako prostředek proti rýmě, zatímco metamfetamin měl obchodní název pervitin.

Amfetaminy byly masivně nasazeny v době druhé světové války v řadě armád, neb potlačují únavu a spánek, posilují sebevědomí, potlačují potřebu jíst, vyvolávají euforii. Potlačují kritické myšlení a zábrany - ve Vondráčkově učebnici psychiatrie je např. zmínka, že lidé pod vlivem amfetaminu vyskakovali z tramvají jedoucích plnou rychlostí. Toto potlačení půdu sebezáchovy byl zřejmě důvod, proč japonská armáda poskytovala pervitin sebevražedným pilotům kamikadze na jejich cestu poslední. Jeho účinek oproti amfetaminu přetrvává několikanásobně déle, snad až třicet hodin. Po vytvoření návyku však dochází k dramatickému zvratu, euforii vystřídá deprese a agresivita. Objevují se paranoidní bludy o pronásledování a tendence na minimální podněty reagovat nepřiměřeným násilím. Jako povzbuzující preparát byl metamfetamin vyráběn farmaceutickým průmyslem ve všech částech světa. Celkem je známo více jak sto komerčních názvů, některé dosti sugestivní: stimulex, gerovit, eufodrin, bombita.

Stojí za zmínku, že jedna z prvních indikací amfetaminů byla léčba nemoci známé jako narkolepsie, o které opět barvitě píše prof. Vondráček ve své učebnici. Je to chorobná spavost, záchvaty imperativního spánku, kdy člověk usne jako když utne, a to i v nejnemožnějších pozicicích - Vondráček uvádí usnutí při výstupu po žebříku. Na narkolepsii kafe nestačí, ale amfetaminy představovaly pro tyto nešťastníky pomoc. Je též zajímavé, že se jedná o opticky aktivní sloučeninu, a jeden její optický isomer je význačné fyziologický účinnější (ty dva isomery se též mají lišit v nárocích na funkci jater).

Pervitin se v řadě zemí prudce rozšířil v osmdesátých letech jako droga. Je totiž snadno připravitelný z efedrinu, který je celkem běžným prostředkem pro usnadnění dýchání a komponentou léků pro astmatiky; navíc se vyskytuje i v přírodě. U nás k tomu též přispěla okolnost, že teprve se zpožděním byl zařazen na drogový seznam. Pervitin se dnes stal vážným problémem pro USA, zvláště pro jihozápad hraničící s Mexikem. Má se za to, že pervitin je připravován mexickými organizacemi, nejen v Mexiku, ale též patrně ve Guatemale, a také v odlehlých rančích v Kalifornii. Americká agentura pro kontrolu drog bije na poplach - už např. mezi roky 1991 a 1994 se počet úmrtí v souvislost s pervitinem ztrojnásobil a přiblížil 500. Předpokládá se, že za řadou brutálních zločinů byla paranoidní psychóza indukovaná používáním pervitinu. Arizonský guvernér nazval pervitin bezprecedentním ohrožením veřejné bezpečnosti.

O Adolfu Hitlerovi se předpokládá, že byl na pervitinu závislý. A dokonce existují spekulace, že jej taktéž užíval prezident Kennedy. Zatímco v Evropě a v USA jsou amfetaminy spíše aplikovány z důvodů řekněme relaxačních, kvůli euforii, na Dálném východě jsou užívány z důvodů pracovních, kvůli možnosti pracovat mnoho hodin bez únavy a potřeby spánku. Jak známo, Asiate jsou fanatici práce. Jsou též fatalisté a mají za to, že pokud se něco má či nemá stát, tak se to taky stane či nestane. Bez ohledu na ušlechtilé pracovní či filosofické motivace, se ovšem jedná o přísně postihovanou drogu.

Na amfetaminy jsem nečekaně narazil při četbě knihy o matematikovi maďarského původu jménem Paul Erdös (1913-1996). To Paul bylo původně maďarské Pál. Byl to jeden z nejproduktivnějších matematiků všech dob, srovnávaný produktivitou s Leonardem Eulerem. Paul Erdös je autorem či spoluautorem více jak 1500 prací. Zemřel na infarkt ve věku 83 let na vědecké konferenci. Erdös byl znám jako muž, kterému byl připisován aforismus: 'Matematik je stroj na konverzi kávy na teorémy'. Erdös vedl kočovný život, neměl nějakého pevného zaměstnavatele nebo bydliště, cestoval z jedné matematické katedry či ústavu na jiný, zaklepal, řekl 'My brain is open', vyřešil s hostitelem nějaký zajímavý problém, sepsali publikaci, a Erdös pokračoval ve svém Brownově pohybu po matematickém glóbu.

Teprve v jeho biografii jsem narazil na zmínky o Erdösoví a amfetaminu. Jeho blízký přítel matematik Graham se s ním v roce 1979 měl vsadit o 500 US$, že on, Erdös, nebude schopen přerušit užívání amfetaminu na jeden měsíc. Erdös na sázku přistoupil a vyhrál. Inkasoval výhru a pravil: 'Teď jsem ti ukázal, že nejsem adikt. Ale neudělal jsem žádnou práci. Vstal jsem ráno a jen zíral na prázdný kus papíru. Neměl jsem žádné nápady, byl jsem jako každý normální člověk. Ty jsi zpozdil matematiku o jeden měsíc.' Poté Erdös opět hned přešel na pravidelně užívání pilulek, a matematika z toho dál profitovala. V knize je též jiná epizoda, kdy Erdös říká autorovi knihy, že by o té jeho amfetaminové volbě neměl psát, kvůli studentům, aby u nich nevznikl dojem, že bez amfetaminu nelze nic vytvořit.

Ale víc o té otázce fakt nevím, a ani radši vědět nechci.Jak říká prof. Vondráček ve své učebnici psychiatrie - ne každý se musí stát na droze závislý, ale nikdy nemůžete předem říct, kdo to bude. Někdo se třeba může dožít 83 v plné duševní síle, a někdo jiný třeba v osmnácti postřílí své spolužáky. Nicméně existuje zajímavá diference mezi etikou ve vědě a ve sportu. Pokud nějakému rekordmanu přijdou na užívání nepovolených substancí, tak přijde o medaili nebo mu neuznaj rekord, atd. Vědecký výsledek (nebo třeba umělecké dílo), vytvořený pod vlivem nějaké zakázané substance, penalizován nijak není. Což je ovšem zrovna pro českou vědu opravdu marginálie - jejím hlavním problémem je, že akademická morální korupce je u nás na svém historickém maximu. A vedení Akademie s tím dodnes ani neuvažuje něco dělat, blíže viz třeba zde: https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=630994

Foto u perexu: Památky na piloty kamikadze v muzeu u jezera Kasumigaura, kde započal jejich výcvik (a kde také probíhal výcvik před útokem na Pearl Harbor).

Autor: Zdenek Slanina | středa 29.11.2017 3:33 | karma článku: 34.44 | přečteno: 1563x


Další články blogera

Zdenek Slanina

Letní soutěž o HAIKU opěvující čacké činy OUDa (a též příprava k 333. výročí HAIKU o žábě)

Letos si naše akadéma připomíná 30 let od olbřímího lidského selhání jednoho ze svých 'čestných' předsedů, v létě 1988. A současně na příští rok připadá 333. výročí vzniku kultovní haiku o žábě. Dva důvody si umění haiku vytříbit.

8.8.2018 v 8:08 | Karma článku: 34.19 | Přečteno: 6953 |

Zdenek Slanina

Máme relativně málo nebo mnoho sudích?

Není snad týden, by národ neoněměl úžasem nad některou informací z justiční sféry. Někdy je mu to vysvětlováno tím, že systém je přetížen. To vede k částečně souvisící otázce, jak jsme na tom s počty soudců vzhledem k jiným zemím.

30.7.2018 v 9:33 | Karma článku: 36.69 | Přečteno: 2505 |

Zdenek Slanina

Opomíjený až neznámý objevitel biopolymeru pro kontaktní čočky: Drahoslav Lím (1925-2003)

Pro kontaktní čočky byl zapotřebí materiál, m.j., kompatibilní s vodou, a tak umožňující přísun vzdušného kyslíku. V r. 1953 ho připravil Drahoslav Lím v rámci své disertace na VŠCHT v Praze, leč později byl jeho přínos opomíjen.

23.7.2018 v 6:06 | Karma článku: 39.21 | Přečteno: 2733 |

Zdenek Slanina

I Nobelovský výbor se může zmýlit (myšleny vědy, ne literatura či mír - tam to nepřekvapí)

Nobelovy ceny za literaturu či za mír jsou dost běžně kontraverzní, ale někdy vyvolávají kritiku i udělení v některé ze tří hlavních skupin věd (cena v ekonomii nebyla Nobelem zřízena, její zaužívané označovaní je problematické).

3.7.2018 v 6:06 | Karma článku: 40.75 | Přečteno: 3365 |

Další články z rubriky Věda

Julius Maksa

Co je světlo a jak vzniká?

Odpovídá dnešní teorie vzniku světla skutečností? Umí si obyčejný člověk vznik světla představit? Pokusím se to vysvětlit jednoduchou teorií.

20.8.2018 v 17:28 | Karma článku: 4.58 | Přečteno: 148 | Diskuse

Dana Tenzler

Chemie na louce - jak svítí světlušky?

Střízlivým označením pro romantické blikání světlušek je bioluminescence. Co umožňuje světluškám svítit? (délka blogu 5 min.)

20.8.2018 v 8:00 | Karma článku: 21.50 | Přečteno: 378 | Diskuse

Rostislav Szeruda

Zenónův kvantový efekt

Achilles a želva či letící stojící šíp to jsou dva nejznámější Zenónovy paradoxy. Existují ale i další, které provokují filosofy i matematiky. Snaží se dokázat, že bytí je nedělitelné a pohyb nemožný.

19.8.2018 v 20:01 | Karma článku: 12.18 | Přečteno: 438 | Diskuse

Jan Mestan

O řekách

Napadlo vás někdy se zkusit zamyslet, kde se vzala koryta velkých toků? Třeba Vltavy? Taková Vltava se zařezává například do lochkovských vápenců. Ale i různých magmatických hornin. Zkrátka si razí cestu, kudy to jde.

19.8.2018 v 14:56 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 264 | Diskuse

Libor Čermák

Měl Nikola Tesla nějaké dávnověké předchůdce?

Hypotéza, kterou bych se chtěl nyní zabývat, patří opět mezi ty archeoastronautické. Všiml jsem si totiž nápadné podobnosti mezi Teslovou věží Wardenclyffe na Long Islandu a tvary několika dávných památek.

19.8.2018 v 11:44 | Karma článku: 22.08 | Přečteno: 946 |
Počet článků 29 Celková karma 37.58 Průměrná čtenost 3030

Z meho (nestandardniho) CV: Jiz vice jak dva a dvacetdva roku prazdnin na Pacificke rimse, zejmena v NW segmentu. Na takovou expedici snu vas muze vyslat treba i nase akademie ved, ta dokonce nekdy velmi rada a agilne. To kdyz kupr. bona fide opravite chyby v pracech nektereho jejiho 'cestneho' predsedy, jeho hyperinflatovane ego to psychicky neunese, a ten ethicky gigant v mladicke ci jake nerozvaznosti ....... Zbytek ale az, m.j., obcas v blogu. A varovani pro ctenare z akademy: Uz jen cetba meho subverzniho blogu muze vest ke ztrate nejen iluzi, ale i zamestnani tamtez. Ze neverite - tak pojdte a poslyste. Ale budou zde i pozitivni temata, pravda jen ze svetove vedy.

Rikat pravdu o tom tristnim ceskem akademickem etickem propadu neni nejakou mou prioritou, temata ze svetove vedy jsou zajiste zajimavejsi. U tech ceskych akademickych vaudevillu jde spis jen o otravnou povinnost. A o to, aby se podle potreby neprepisovala akademicka historie. Neb proti tomu zatim neco delat muze jen malokdo. A akademicke vedeni bude zcela jiste jen dal ucelove PR-ove mlzit, az se budou hory jeste vice zelenat (coz se bude moct vykazovat i jako prispevek redukci globalniho oteplovani - voila, hned dve dalsi akademicke Potemkinovy vesnice jednou ranou). Maj totiz HRUZU odklonit se od posvatneho prikazu meho OUDa (Osobniho UDavace): Rückkehr unerwünscht! Holt - i akademicka ryba muze nekdy zahnivat vod hlavy, coz zde dalo vzniknout te prilezitostne reality show:  hniloba@AVCR.

 





Najdete na iDNES.cz