Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Muž který dal Toyotě jméno

15. 11. 2017 3:33:33
Základy mamutí automobilce založil Sakiči Toyoda, který se narodil v r. 1867 do chudé rodiny na pacifickém pobřeží ostrova Honšú. V dětství jej provázel zvuk stavu, na kterém tkala jeho matka, a tak se rozhodl jej automatizovat.


Pověstný superexpres Šinkanzen z Tokia do Osaky prohučí zhruba v polovině své trasy po dlouhém mostě, pod kterým se mísí slané vody Pacifiku se sladkými jezera Hamana. Vpravo i vlevo se rozprostírá vodní plán. Před staletími bylo jezero od Pacifiku odděleno úzkou šíji, ale ta při jednom z hojných zemětřesení zmizela pod hladinou. Proto se dnes též hovoří o laguně Hamana. Kolem jezera se rozkládá město Hamamatsu, což v japonštině znamená borovicová pláž. A skutečně, skvostné písčité pláže jezera Hamana jsou vroubeny hájí pokřivených zakrslých japonských borovic. Záhy za jezerem se ráz krajiny zase vrátí k japonskému normálu - rýžová pole, bambusové háje, usedlosti se střechami pokrytými elegantními lesklými glazovanými keramickými taškami pestrých barev - modré, zelené, hnědé, šedé, černé. Ale kdyby vlak jel naší středoevropskou rychlostí, mohli byste na okraji jednoho z těch bambusových remízků zahlédnout starobylou chýši, se střechou ze silné vrstvy rýžové slámy, možná už jediný doklad původní vesnické architektury podél celé trati. O tu starou chýši je dobře postaráno. Pečuje o ní jedna z nejsilnějších japonských firem, automobilový mamut Toyota. V té prosté chýši se totiž narodil její zakladatel, vynálezce a průmyslník Sakiči Toyoda.

Zde, v bambusovém háji poblíž jezera se Sakiči Toyoda narodil v roce 1867. Chudá rodina se živila tkáním a matka malého Sakičiho pracovala na mechanickém stavu od rozbřesku až do noci. Mechanický stroj bystrého hocha fascinoval a jeho zdokonalování se pak věnoval po celý život. Již v r. 1897 se propracoval ku koncepci stavu, který se automaticky zastavil při přetržení vlákna. Tento pokrok umožňoval, aby jedna osoba kontrolovala provoz několika stavů současně. A v roce 1926 je jeho úsilí završeno konstrukcí plně automatizovaného tkalcovského stavu. Na jejich výrobu založil vlastní firmu, Toyodovy závody automatických stavů. Výroba prospívala a moderní stavy rychle měnily tvář japonského textilního průmyslu. A nejen japonského. Práva k výrobě automatických stavů byla v roce 1929 výhodně prodána i do Británie.

Úspěšný průmyslník byl již za svého života uznáván jako první japonský vynálezce, který dosáhl uznání ve světě. Sakiči Toyoda jako zkušený podnikatel se snažil kapitál z výroby automatických stavů dál výhodně investovat. Zaměřil svou pozornost na výrobu "japonského automobilu japonskými rukama". Úkolem byl pověřen vynálezcův nejstarší syn Kiičiro. Zakladateli dynastie však již nebylo dopřáno uvidět uskutečnění tohoto automobilového snu. Sakiči Toyoda umírá na podzim 1930. Prvý model, nazvaný A-1, byl dokončen v roce 1935. Tento prototyp byl ještě velmi podobný tehdejšímu výrobku americké firmy Chrysler. Ale následující rok přinesl model Toyoda AA, který je už považován za původní japonskou konstrukci. Do začátku války překročila měsíční produkce 1000 kusů.

Kiičiro Toyoda nejprve v roce 1933 založil v rámci Toyodových závodů automatických stavů automobilový provoz. Ale v r. 1937 už dochází k rozdělení, a výroba osobních automobilů se vyčleňuje jako samostatný podnik. Nová firma potřebovala i nové jméno, které by nicméně i obráželo její historii. Nadto původní jméno Toyoda se pro automobilový závod nezdálo dost dynamické. Jak známo, Japonci píší čínskými znaky. Jméno Toyoda je zapsáno dvěma takovými znaky. Druhý z nich, da, znamená rýžové pole, což je pro Japonce něco velmi běžného a každodenního. Pokud se objeví nějaké cizí slovo, Japonci mají na jeho přepis zvláštní systém znaků, zvaný katakana. To je praktické už proto, že je na první pohled jasné, že se jedná o slovo cizího původu. Pro mnohé Japonce má každý zápis v katakaně nejen přídech exotické ciziny, ale i modernosti. Nakonec ale každé slovo se vlastně dá zapsat i tou katakanou, byť se to normálně nepoužívá. Zapsat se dá i jméno Toyoda, a je k tomu potřeba deset tahů perem (původně samozřejmě štětcem). Ale pokud namísto výslovnosti Toyoda použijeme výslovnost Toyota, je k zápisu potřeba jen osm tahů perem. Osm je magické číslo, neb na Dálném vychodě je osmička šťastné číslo. A tak spatřilo světlo světa jméno automobilů Toyota.

Válka ale výrobě neprospívala. Ta se orientovala na nákladní vozy, a trpěla nedostatkem surovin. Proto se např. vyráběla vozidla jen s jedním, střešním světlem, a s brzdami jenom na jednom páru kol. A den před koncem války americký nálet zničil část nových provozů ve městě Koromo. To je dnes přejmenováno na Toyota, a je zde jeden z nejdůležitějších závodů firmy.

První poválečná léta byla těžká. Firma dokonce uvažovala o přechodu na výrobu prodejnějšího porcelánu či rybí pasty. O automobily sice byl zájem, ale zákazníci nebyli sto platit. Firma se tak dostala na pokraj bankrotu. V poválečném období se její hnací silou stává synovec slavného vynálezce, Ejdži Toyoda. Ten v roce 1950 vyrazí na zkušenou do USA, a zpět se vrací s plánem uvést vozy Toyota na obrovský americký trh. Roku 1957 je zahájen vývoz modelu Crown, a věc končí fiaskem. Vůz nebyl schopen dlouhého provozu na amerických dálnicích, neb se přehříval. Ale všechny další modely byly ve své kategorii úspěchem. Dnes je Toyota už v Severní Americe plně zabydlena. V úspěšných letech je tam prodej přes 1.5 miliónů vozidel, a z nich více jak 60% je na kontinentě i vyrobeno. Tři poslední roky je i celosvětově největším výrobcem - s produkcí těsně nad deseti milióny vozů ročně. Zakladatel firmy Sakiči Toyoda, rodák z chýše pokryté rýžovou slámou, by jistě byl s výkony svých nástupců spokojen.

Foto u perexu: Zrekonstruované stavení se střechou z rýžové slámy, kde se v roce 1867 narodil vynálezce automatického tkalcovského stavu stavu Sakiči Toyoda.

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: Zdenek Slanina | středa 15.11.2017 3:33 | karma článku: 33.92 | přečteno: 1153x


Další články blogera

Zdenek Slanina

Za tajemstvími vysokých grantových sklizní: B. Udržování strachu [hniloba@AVCR část V.]

Předchozí díl popisoval, co všechno se může v naší staroslavné Akademii semlít, když je třeba ututlat lidská (a též odborná) selhání některého příslušníka akademické kasty nedotknutelných; končil někde v prvých letech devadesátek.

17.4.2018 v 3:33 | Karma článku: 21.43 | Přečteno: 1749 |

Zdenek Slanina

Za tajemstvími vysokých grantových sklizní: A. Plýtvání talentem [hniloba@AVCR část IV.]

Před šesti lety kulminovala sága (královsky dotované leč nikdy neexistující) Bezoušky reakce (když ho kamery zachytily an vyměňuje vzorky), a veřejnost tak zase jednou zjistila, že ani v české vědě není všechno zlato co se třpytí.

11.4.2018 v 3:33 | Karma článku: 27.98 | Přečteno: 2720 |

Zdenek Slanina

Dva zámky plný historiků by se neodvážily AKA Denunciantem je zahradník: hniloba@AVCR III.

Nadpis jak v duchu kazisvětských pozn. od předčtenářů detektivek Agathy Christie, co záměrně hned do některé z prvních stran připsali: Vrahem je zahradník! Jak laskavý čtenář jistě později nahlédne, titulek je veskrze případný ...

23.3.2018 v 3:33 | Karma článku: 36.25 | Přečteno: 4273 |

Zdenek Slanina

Česká akademická neetika AKA hniloba@AVČR II. Slavné výročí velkého pseudovědeckého objevu

Psal se 20. březen 1993, jaro už bylo cítit ve vzduchu. Bylo to prvé jaro ČR a náš nejčtenější list se rozhodl ukázat českou vědu v plně síle a kráse. Celou tiskovou stránku na to věnoval, s graficky náročným nadpisem Krakaten ...

14.3.2018 v 3:33 | Karma článku: 35.19 | Přečteno: 3252 |

Další články z rubriky Politika

Jan Ziegler

Komunisté podpořili radikální islamisty

Je to podlé vůči Izraeli, který v těchto dnech slaví sedmdesáté narozeniny. Čeští poslanci nezamítli návrh zákona, který ruší zákaz dodávek komponentů pro jadernou elektrárnu v íránském Búšehru.

19.4.2018 v 16:41 | Karma článku: 6.96 | Přečteno: 75 | Diskuse

Jan Dvořák

Další drzý chemický útok, dokonce na hlavu britského kabinetu!

Ještě ani neutichla aféra, kdy ruská tajná služba nastražila na britskou kontrašpionáž past a blamovala ji tím, že ke smrtelnému útoku na Skripalovi použila zředěný koncentrát – a teď Rusové zřejmě udeří znovu.

19.4.2018 v 14:36 | Karma článku: 22.61 | Přečteno: 725 | Diskuse

Petr Burian

Rovnost před zákonem

V minulých dnech proběhla médii krátká zprávička ze závěru usnesení městského soudu o tom, že soudkyně Králová nebyla v kauze poslaneckých trafik podjatá. Pojďme si tuto umělou miniaférku trochu oživit a poměřit s dnešní realitou.

19.4.2018 v 12:57 | Karma článku: 11.29 | Přečteno: 470 | Diskuse

Vladislav Svoboda

Bude Okamura nadále podporovat Babiše?

Tomio Okamura si dal jako hlavní volební trumf referendum a odvolání politiků. Kdykoliv se ho, jakýkoli novinář, na cokoliv zeptá, jako kafemlejnek dokola odpovídá: náš volební program, který dostal od voličů půl milionu hlasů.

19.4.2018 v 11:07 | Karma článku: 21.06 | Přečteno: 793 | Diskuse

Matěj Kouba

"Ruský nepřítel" a my

Nejspíš se tu dočkám nálepky rusofila, či dokonce ruského agenta, ale mě to nedá. Vadí mi, co sleduji už málem třicet let. Jak se tu systematicky buduje obraz ruského nepřítele. A moc to nesouvisí s Putinem, ten to už jen dovršil.

19.4.2018 v 10:42 | Karma článku: 37.38 | Přečteno: 1305 |
Počet článků 22 Celková karma 31.05 Průměrná čtenost 1886

Z meho (nestandardniho) CV: Jiz vice jak dva a dvacetdva roku prazdnin na Pacificke rimse, zejmena v NW segmentu. Na takovou expedici snu vas muze vyslat treba i nase akademie ved, ta dokonce nekdy velmi rada a agilne. To kdyz kupr. bona fide opravite chyby v pracech nektereho jejiho 'cestneho' predsedy, jeho hyperinflatovane ego to psychicky neunese, a ten ethicky gigant v mladicke ci jake nerozvaznosti ....... Zbytek ale az, m.j., obcas v blogu. A varovani pro ctenare z akademy: Uz jen cetba meho subverzniho blogu muze vest ke ztrate nejen iluzi, ale i zamestnani tamtez. Ze neverite - tak pojdte a poslyste. Ale budou zde i pozitivni temata, pravda jen ze svetove vedy. O tom ceskem akademickem propadu nepisi nijak s nadsenim. Spis z povinnosti: aby se podle potreby ucelove, PR-ove neprepisovala akademicka historie - neb proti tomu zatim neco delat muze jen malokdo.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.