Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Muž který dal Toyotě jméno

15. 11. 2017 3:33:33
Základy mamutí automobilce založil Sakiči Toyoda, který se narodil v r. 1867 do chudé rodiny na pacifickém pobřeží ostrova Honšú. V dětství jej provázel zvuk stavu, na kterém tkala jeho matka, a tak se rozhodl jej automatizovat.


Pověstný superexpres Šinkanzen z Tokia do Osaky prohučí zhruba v polovině své trasy po dlouhém mostě, pod kterým se mísí slané vody Pacifiku se sladkými jezera Hamana. Vpravo i vlevo se rozprostírá vodní plán. Před staletími bylo jezero od Pacifiku odděleno úzkou šíji, ale ta při jednom z hojných zemětřesení zmizela pod hladinou. Proto se dnes též hovoří o laguně Hamana. Kolem jezera se rozkládá město Hamamatsu, což v japonštině znamená borovicová pláž. A skutečně, skvostné písčité pláže jezera Hamana jsou vroubeny hájí pokřivených zakrslých japonských borovic. Záhy za jezerem se ráz krajiny zase vrátí k japonskému normálu - rýžová pole, bambusové háje, usedlosti se střechami pokrytými elegantními lesklými glazovanými keramickými taškami pestrých barev - modré, zelené, hnědé, šedé, černé. Ale kdyby vlak jel naší středoevropskou rychlostí, mohli byste na okraji jednoho z těch bambusových remízků zahlédnout starobylou chýši, se střechou ze silné vrstvy rýžové slámy, možná už jediný doklad původní vesnické architektury podél celé trati. O tu starou chýši je dobře postaráno. Pečuje o ní jedna z nejsilnějších japonských firem, automobilový mamut Toyota. V té prosté chýši se totiž narodil její zakladatel, vynálezce a průmyslník Sakiči Toyoda.

Zde, v bambusovém háji poblíž jezera se Sakiči Toyoda narodil v roce 1867. Chudá rodina se živila tkáním a matka malého Sakičiho pracovala na mechanickém stavu od rozbřesku až do noci. Mechanický stroj bystrého hocha fascinoval a jeho zdokonalování se pak věnoval po celý život. Již v r. 1897 se propracoval ku koncepci stavu, který se automaticky zastavil při přetržení vlákna. Tento pokrok umožňoval, aby jedna osoba kontrolovala provoz několika stavů současně. A v roce 1926 je jeho úsilí završeno konstrukcí plně automatizovaného tkalcovského stavu. Na jejich výrobu založil vlastní firmu, Toyodovy závody automatických stavů. Výroba prospívala a moderní stavy rychle měnily tvář japonského textilního průmyslu. A nejen japonského. Práva k výrobě automatických stavů byla v roce 1929 výhodně prodána i do Británie.

Úspěšný průmyslník byl již za svého života uznáván jako první japonský vynálezce, který dosáhl uznání ve světě. Sakiči Toyoda jako zkušený podnikatel se snažil kapitál z výroby automatických stavů dál výhodně investovat. Zaměřil svou pozornost na výrobu "japonského automobilu japonskými rukama". Úkolem byl pověřen vynálezcův nejstarší syn Kiičiro. Zakladateli dynastie však již nebylo dopřáno uvidět uskutečnění tohoto automobilového snu. Sakiči Toyoda umírá na podzim 1930. Prvý model, nazvaný A-1, byl dokončen v roce 1935. Tento prototyp byl ještě velmi podobný tehdejšímu výrobku americké firmy Chrysler. Ale následující rok přinesl model Toyoda AA, který je už považován za původní japonskou konstrukci. Do začátku války překročila měsíční produkce 1000 kusů.

Kiičiro Toyoda nejprve v roce 1933 založil v rámci Toyodových závodů automatických stavů automobilový provoz. Ale v r. 1937 už dochází k rozdělení, a výroba osobních automobilů se vyčleňuje jako samostatný podnik. Nová firma potřebovala i nové jméno, které by nicméně i obráželo její historii. Nadto původní jméno Toyoda se pro automobilový závod nezdálo dost dynamické. Jak známo, Japonci píší čínskými znaky. Jméno Toyoda je zapsáno dvěma takovými znaky. Druhý z nich, da, znamená rýžové pole, což je pro Japonce něco velmi běžného a každodenního. Pokud se objeví nějaké cizí slovo, Japonci mají na jeho přepis zvláštní systém znaků, zvaný katakana. To je praktické už proto, že je na první pohled jasné, že se jedná o slovo cizího původu. Pro mnohé Japonce má každý zápis v katakaně nejen přídech exotické ciziny, ale i modernosti. Nakonec ale každé slovo se vlastně dá zapsat i tou katakanou, byť se to normálně nepoužívá. Zapsat se dá i jméno Toyoda, a je k tomu potřeba deset tahů perem (původně samozřejmě štětcem). Ale pokud namísto výslovnosti Toyoda použijeme výslovnost Toyota, je k zápisu potřeba jen osm tahů perem. Osm je magické číslo, neb na Dálném vychodě je osmička šťastné číslo. A tak spatřilo světlo světa jméno automobilů Toyota.

Válka ale výrobě neprospívala. Ta se orientovala na nákladní vozy, a trpěla nedostatkem surovin. Proto se např. vyráběla vozidla jen s jedním, střešním světlem, a s brzdami jenom na jednom páru kol. A den před koncem války americký nálet zničil část nových provozů ve městě Koromo. To je dnes přejmenováno na Toyota, a je zde jeden z nejdůležitějších závodů firmy.

První poválečná léta byla těžká. Firma dokonce uvažovala o přechodu na výrobu prodejnějšího porcelánu či rybí pasty. O automobily sice byl zájem, ale zákazníci nebyli sto platit. Firma se tak dostala na pokraj bankrotu. V poválečném období se její hnací silou stává synovec slavného vynálezce, Ejdži Toyoda. Ten v roce 1950 vyrazí na zkušenou do USA, a zpět se vrací s plánem uvést vozy Toyota na obrovský americký trh. Roku 1957 je zahájen vývoz modelu Crown, a věc končí fiaskem. Vůz nebyl schopen dlouhého provozu na amerických dálnicích, neb se přehříval. Ale všechny další modely byly ve své kategorii úspěchem. Dnes je Toyota už v Severní Americe plně zabydlena. V úspěšných letech je tam prodej přes 1.5 miliónů vozidel, a z nich více jak 60% je na kontinentě i vyrobeno. Tři poslední roky je i celosvětově největším výrobcem - s produkcí těsně nad deseti milióny vozů ročně. Zakladatel firmy Sakiči Toyoda, rodák z chýše pokryté rýžovou slámou, by jistě byl s výkony svých nástupců spokojen.

Foto u perexu: Zrekonstruované stavení se střechou z rýžové slámy, kde se v roce 1867 narodil vynálezce automatického tkalcovského stavu stavu Sakiči Toyoda.

Autor: Zdenek Slanina | středa 15.11.2017 3:33 | karma článku: 21.85 | přečteno: 606x

Další články blogera

Zdenek Slanina

Neprůhledná akademická věž ze slonoviny: Dá se aspoň tam věřit předvolebním slibům?

Akademie bývala synonymem pro důvěryhodnost. Leč informace o různých akademických podivnostech, co se občas dostávají na veřejnost, ten obraz poněkud nahlodávají. Šlo a jde v nich totiž o selhávání jak jednotlivců tak i instituce.

1.11.2017 v 3:33 | Karma článku: 31.43 | Přečteno: 912 |

Zdenek Slanina

Sugihara, Sugihara Čiune: Roky opomíjený sabotér konečného řešení působil i v Protektorátě

Jméno japonského diplomata Čiune Sugihary bylo dlouho neznámé i v jeho vlasti. Nakonec to byl loser, kterého propustili ze státních služeb - neb svým osobním leč nepovoleným úsilím zachránil více než šest tisíc židovských běženců.

17.10.2017 v 3:33 | Karma článku: 30.27 | Přečteno: 759 |

Zdenek Slanina

Sorge, Richard Sorge - Pacifický James Bond roku 1941

Sorge získal informace o výsledcích klíčové porady nejvyššího japonského vedení z 6.9.1941, a 14. odeslal do Moskvy depeši, že k japonskému útoku severním směrem nedojde. To umožnilo přesun sibiřských záloh do protiútoku u Moskvy.

3.10.2017 v 3:33 | Karma článku: 29.29 | Přečteno: 707 |

Další články z rubriky Politika

Aleš Merta

Propadák levice, Výmarská republika a Tomio Okamura

Uznávám, že tento titulek zavání poněkud gulášem, ale kdo zaznamenal jednu nezapomenutelnou hlášku z filmu „Vážení přátelé, ano“ tak ví, že všechno souvisí se vším, a že i věci, události a osoby, které se zdánlivě míjejí,

22.11.2017 v 13:23 | Karma článku: 6.48 | Přečteno: 389 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Uražení a ponížení

Vyjma oněch 7 vlastizrádců a některých pohrobků v čele s paní Semelovou nikdo v Česku a Slovensku nepochybuje o tom, že v noci na 21.srpna roku 1968 šlo o okupaci země.

22.11.2017 v 11:31 | Karma článku: 22.53 | Přečteno: 637 | Diskuse

Vladimír Zeman

Sněmovní schizofrénie.

Vyrobit pracovně schopnou sněmovnu nebude nijak jednoduché. Sněmovna bez svých orgánů nebude moci přijmout demisi staré vlády, ale také nebude moci projednat vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání.

22.11.2017 v 11:21 | Karma článku: 19.45 | Přečteno: 282 | Diskuse

Pavel Vávra

Zeman bojovník nebo informační válka.

Dnes bude pan prezident bojovat!!!!!!! Je prej strašně naštvanej a tomu Medveděvovi to nandá! Co si to ti rusáci zase dovolili! Rok 1968 je zločin a na tom si tváme! Jenomže je to tak absurdní divadlo, že si pak kladu mnoho otázek.

22.11.2017 v 11:18 | Karma článku: 16.37 | Přečteno: 329 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Mlčet k tomu nelze

Provokace „ruského Kojzara“ Maslovského na tamním armádním webu Zvězda rozpoutala vášnivé diskuse. Právem. Skandální neomalená nehoráznost připomněla všem, kdo na to snad zapomněli: Císař je nahý aneb Moskvě nelze věřit.

22.11.2017 v 10:20 | Karma článku: 20.41 | Přečteno: 449 | Diskuse
Počet článků 11 Celková karma 27.52 Průměrná čtenost 775

Z meho CV: Jiz dva a dvacetdva roku prazdnin na Pacificke rimse, zejmena v NW segmentu (zbytek uz obcas v blogu) .....



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.