Život po Fukušimě

8. 08. 2017 14:46:44
Pacifická řimsa je u nás málo používaný název pro pobřeží kolem Tichého oceánu. Překrývá se s Pacifickým ohňovým kruhem, řetězcem sopek na zlomech zemské kůry kolem a v Pacifiku. Ten dává vzniknout velkým i největším zemětřesením.

V odpoledne pátek 11. března 2011 byly nad Tokiem nízké mraky a vál tou dobou obvyklý studený severozápadní vítr z východní Sibiře. Březen a srpen jsou na japonských univerzitách dva nejklidnější měsíce. Hektický je naopak únor, kdy probíhají obhajoby studentských prací všech tří úrovní. Nový školní rok pak začíná v dubnu. Pracoval jsem ve svém officu, když po tři čtvrti na tři začala budova hučet - jasná to známka blížícího se zemětřesení. Bylo dlouhé a mocné. Oběma rukama jsem zachraňoval výpočetní techniku, aby nespadla na zem, zatímco z boku na mne padaly knihy z polic a ze stropu plastikové panely. Vzápětí vypadla i elektřina, leč čekal jsem, že vbrzku zase naskočí, a tak jsem jen prováděl úklid spouště na podlaze. Po asi půlhodině jsem usoudil, že bude lepší odebrat se na to seřadiště, kam máme při větších zemětřeseních okamžitě briskně prchat pro případ následných otřesů. Na chodbě jsem však zjistil, že se historicky poprvé spustily požární dveře, takže jsem byl odříznut. Normálně byly zapuštěny ve stěně, takže jsem je nebral na vědomí. Vzápětí jsem však shledal, že ve velkých dveřích jsou ještě malá dvířka, a v nich maličká klička, a - Voilà - ta se dala otevřít. Prvně jsem ještě prošel sousední laboratoře, ve kterých jsem sám nepůsobil, nyní temné a opuštěné s rozmláceným nádobím a vyteklými rozpouštědly, jestli někde nehoří kahan. Byla to automatická reakce - ve skutečnosti tam jsou jen elektrická topná hnízda, a zdejší přímotopy jsou konstruovány tak, aby se při vychýlení ze svislé polohy samy vyply. Věděl jsem, že u dveří by měla předpisově viset nouzová svítilna a skutečně tam byla. Na podlaze ležela mezi množstvím písemností a knih i roztříštěná velkokapacitní tiskárna. Na seřadišti jsem se ruče odpresentoval, aby mne snad - Horribile dictu - nezanesli do seznamu pohřešovaných, a vyslovil názor, že místně šlo o intensitu sedmého stupně. Leč bylo mi odpovězeno, že to bylo spíše jen šest. Vzápětí jsem si uvědomil, že mluvíme v různých škálách. Zatímco Richterova stupnice má nejvyšší stupeň 10, Japonci mají vlastní škálu s nejvyšším stupněm 7. Ukázalo se též, že mobilová síť nefunguje, takže jsme v informačním stínu. Japonci byli jinak klidní, paniku dělala jen jen vědma ze zámoří, která zde byla na přednáškovém turné, a zmateně se dožadovala okamžitého odvozu na letiště. Tou dobou ještě nikdo netušil, že je před námi mnoho hodin bez elektřiny, řada dnů bez pitné vody a řádného teplého jídla. Již druhého dne zely regály v supermarketech prázdnotou a do kraje se z nich linula příjemná vůně vína z tisíců rozbitých lahví.

Po několika hodinách však již zbytek světa obcházela zpráva, že v Japonsku došlo k velké katastrofě. Ústředí amerického geologického výzkumu prvně intenzitu určilo na 7,9, ale pak ocenění zvýšilo na 8,9, takže šlo o paté největší zemětřesení v měřené historii. Později byla intenzita zaokrouhlena na 9, čímž se vyrovnalo zemětřesení na čtvrté příčce - z r. 1952 na Kamčatce. Největším je zemětřesení Valdivia v Chile z r. 1960 o síle 9,5. To též vyslalo tsunami napříč Pacifikem, které tehdy dorazilo po 22 hodinách i do Japonska, kde si ještě vyžádalo 142 životů. Epicentrum v březnu 2011 bylo v moři nějakých 70km od pobřeží, poblíž města Sendai v oblasti Tohoku. Systém včasného varování zafungoval spolehlivě, v Tokiu se vědělo o blížícím se zemětřesení přibližně s jednominutovým předstihem. Dost času nastavit mobil a snímat, jak špička tokijské rozhledny bude kmitat - nakonec se anténový systém na 333m vysoké Tokyo Tower (nezaměňovat s 634m vysokým Tokyo SkyTree - to nepostihlo nic) trvale ohnul a musel být vyměněn. Pohotově bylo vydáno i varování před tsunami, které k pobřeží dorazí během desítek minut. Shodou okolností ale tři dny před tím bylo v té oblasti jiné zemětřesení, také s varováním před tsunami - to však nakonec bylo jen 60cm. Již nikdy se nedozvíme, kolik z 16000 potvrzených obětí a kolem 2500 pohřešovaných pak to další varování podcenilo. Daná oblast v Tohoku má historické jméno Sanriku, a tak se též hovoří o Velkém zemětřesení a tsunami Sanriku. Tamtéž se i odehrálo Sanriku zemětřesení z 2.3.1933 o síle 8,4, které si vyžádalo na 3000 obětí. A také Sanriku zemětřesení z 15.6.1896 s intenzitou 8,5 s počtem obětí kolem 22000. V Japonsku si nejvíce životu vyžádalo Velké zemětřesení Kanto z 1.9.1923 o síle 7,9 - z jeho 143000 obětí ale mnoho připadá na následné požáry a pronásledování Korejců, nepodloženě obviněných z otravování pitné vody. Nyní každoročně na 1. září probíhá celonárodně nácvik zalézání pod lavice ve školách, briskních úniků na seřadiště, snášení z výšek pomocí hasičských plošin.

V sobotu proud dál nešel, a tak jsem vyrazil do jednoho z evakuačních středisek. Ta jsou po celém Japonsku, a jsou to buď kulturní domy nebo školní tělocvičny - bytelné železobetonové stavby s kvalitní palubovkou a vlastním dieselagregátem. Tam se ze skladišť vytáhnou tzv. futony, vpodstate tlustší vatované přikrývky, na kterých se pak spí. Bylo tam dost plno, erár podával zelený čaj a chutné sušené nudle, co stačí přelít horkou vodou. Zahlédl jsem skupinu Číňanů, co bušila do notebooků - nějakým čínským trikem se napojili na jakousi síť, snad čínskou. Ochotně mne nechali poslat email ženě do Prahy - tedy realistickou zprávu, že: Zde to bylo v zásadě za větrem, fičák to byl v Sendai. Nebylo to úplně snadné, neb mi tam pořád lezly čínské samoznaky a různě vypadávalo spojení. Slušně jsem poděkoval spisovným mandarínským še~še, a rozloučil se stylovým pozdravem Tisíc let ať žije chairman Mao, vzápětí updatovanym na chairmana Hu. Vesele se tomu nečekanému závěru zasmáli, a já vyrazil do zcela vylidněných ulic, kterými se proháněl ten studený severozápadní vítr.

Japonsko pokrývalo ze 30-40% svou spotřebu elektřiny jadernými elektrárnami. V nich se na začátku zemětřesení automaticky aktivuje odstavovací režim. Fyzicky nejbližší epicentru byla relativně nová (první reaktor spuštěn v r. 1984) elektrárna Onagawa (Ženská řeka) poblíž Sendai, částečně odstíněná směrem k epicentrum jedním poloostrovem a několika ostrůvky. Ta neutrpěla žádnou škodu, podobně jako elektrárna Tokai relativně blízko k Tokiu - zde tsunami v zásadě stačila odklonit ochranná hráz. Mezi těmito dvěma místy pak leží dvě elektrárny Fukušima (Šťastný ostrov), z nichž zejména pro elektrárnu Fukušima I mělo tsunami fatální následky. Stavba elektrárny Fukušima I začala už v r. 1967 a její reaktory ze sedmdesátých let teď spíš dosluhovaly. Úplně na severu je pak jaderné centrum Rokkasho, kde je třeba i odbočka Mezinárodního střediska pro termojaderný výzkum ITER s ústředím ve francouzském Cadarache, ale ani v Rokkasho ke škodám nedošlo. Po M9 tsunami byly v celém Japonsku všechny reaktory postupně odstaveny, nyní jsou ale už zpět v provozu dvě jaderné elektrárny. Budoucnost nukleární energetiky v zemi vycházejícího slunce zatím zůstává otázkou otevřenou pro obě mezní řešení.

I když onen příznivý severozápadní vítr většinu izotopů odnášel nad oceán, univerzita se tehdy rozhodla uzavřít kampus až do konce školního roku, tedy do konce března. Později byl zákaz relaxován pro nás staffs, kteří mohli docházet ku kontrole techniky. Těšil jsem se jisté neoficiální výjimce - jako osoba i fyzicky na kampu bydlící. Univerzitní stráž mě brala na vědomí jako svého druhu maskota - dokud pracuji, tak jistě ještě nejde do tuhého. Tehdy totiž z Japonska prchlo velké množství cizinců (uvádělo se číslo až 600000). Osobně jsem o tom neuvažoval - při letu ve výšce 10km je člověk nakonec vystaven většímu pronikavému záření, než co mohl pochytit z Fukušimy. Podle mých propočtů můj denní příděl z Fukušimy odpovídal tak jednomu banánu (ten je po para ořeších nejvíce radiaktivní potravina - výživné jsou v tom směru i třeba brambory nebo meruňky). A jako maskot jsem to univerzitním strážcům stejně udělat nemoh - i kdyby opravdu do tuhého nakrásně šlo. Česko ale tehdy stihlo prošvihnout pěknou PR příležitost. Tehdy do Japonska letěly dva armádní Airbusy, hlavně pro filharmoniky, kteří se mylně domnívali, že jim hrozí nebezpečí. Když už sem ta dvě letadla letěla, tak neměla být prázdná, ale měla vézt plzeňské a to se mělo hned z letiště odvézt záchranářům na sever. Byla by to pro Japonce první pozitivní zpráva po dlouhé šňůře špatných, která by obešla všechny TV kanály. Tehdy zde byl mimo jiného i nedostatek balených nápojů, neb pitná voda buď netekla, nebo mohla být kontaminovaná. Třeba americké ozbrojené síly v Japonsku na to pak zareagovaly, a začaly balenou vodu ze svých strategických proviantních zásob dopravovat do postižených oblasti helikoptérami - tato operace měla krycí jméno Tomodači - Přítel.

Vládní komise pro fukušimskou katastrofu výstižně konstatovala, že byla Japan-made, že šlo o (odstranitelné) chyby na japonské straně. Vyzvedl bych tři. V čele elektrárenské společnosti stál člověk, který jistě věděl, jak zvyšovat cenu akcií, ale o technickém fungování elektrárny mnoho neznal. Po tsunami zareagoval bleskově - nechal se odvézt do nemocnice kvůli vysokému krevnímu tlaku. V hierarchické japonské organizaci to ale znamenalo její úplné ochromení. Ve chvíli, kdy tsunami vyřadilo dieselagregáty zajišťující chlazení reaktorů, bylo řešení nasnadě - požádat okamžitě japonskou a americkou armádu o poskytnutí mobilních agregátů. Takovou žádost ale může udělat jen nejvyšší šéf společnosti, neb se překračují její hranice. Aspekt druhý - jaderné elektrárny jsou v Japonsku zakládány u moře, často na původně vysokém břehu. Útes se vybere dost k hladině a na tomto loži se elektrárna postaví. Pokud by se s vybíráním útesu skončilo o patnáct metrů výše, tak by žádný problém s tsunami nemoh nikdy nastat. Jedinou nevýhodou by byla obtížnější vykládka materiálů dopravovaných po moři. Jenže Fukušima I byla právě umístěna příliš blízko k hladině. Věc by nakonec ošetřila i vyšší ochranná hráz, jako u elektrárny Tokai. Třetí aspekt se týká vyvedení pojistných ventilů z reaktorů. Jak stoupá teplota v nechlazeném reaktoru, stoupá i tlak a v jistém okamžiku ventil musí začít odpouštět radioaktivní páru. Při vysokých teplotách a za katalýzy kovy se ale voda rozloží na vodík a kyslík. Ježto ventily byly vyvedeny pod střechu a ne nad ní, naplnil se prostor výbušnou směsí vodíku a kyslíku a nasledná exploze vršek věže rozmetala. Média to pohotová interpretovala jako jaderný výbuch a odstartovala paniku ve veřejnosti. Dezorientovaná vláda dokonce uvažovala o (neproveditelné) evakuaci celé oblasti velkého Tokia.

M9 zemětřesení a tsunami ovlivnilo osudy miliónů lidí. Ovlivnilo i život domácí a divoké zvěře. V evakuvané zóně kolem Fukušimy nicméně úspěšně přezimovala stáda dobytka, vypuštěného do volné přírody, neb se o ně neměl kdo starat. Žijí tam dokonce pštrosi z bývalé pštrosí farmy. Divoká zvěř se neloví, neb je předpokládaně radioaktivní. Katastrofa ovlivnila i osudy lodí. Rybářská loď Ryou-Un Maru (Rybářský úspěch) se utrhla ze svého kotviště a jako loď duchů se nakonec dostala až do amerických vod. Její bludnou pouť ukončila 5.4.2012 palba z kanónů americké pobřežní stráže. V létě 2012 vyvrhl Pacifik masivní japonský přístavní ponton na pláž v Oregonu. Jiná plavidla skončila na pláních Tohoku. Výletní loď Hamayuri (Liliová pláž) elegantně dosedla na střechu hotelu, odkud už byla zase snesena. Rybářskou loď Kyotoku Maru No. 18 (330 tun) tsunami zaneslo do polí 800 metrů od břehu, kde se tyčila až do září 2013. I když se těšila zájmu návštěvníků oblasti, trvalým památníkem se nestala. V hlasování obyvatel obce převážil názor loď sešrotovat. Podstatně těžší nákladní loď Asia Symphony (4724 tun) vyvrhlo tsunami jen na přístavní molo. Ale i osudy aspoň některých plavidel se po tsunami vracejí do původních kolejí - Asia Symphony byla již s pomocí jeřábové lodi přenesena zpátky na hladinu Pacifiku. Ve městě Minamisanriku bylo po čtyřech letech diskuzí rozhodnuto zachovat jako monument ocelový skelet dvouposchoďové budovy Úřadu pro prevenci přírodních katastrof, ve které zahynulo jeho 43 zaměstnanců.

Japonsko však už hledí do budoucnosti - a tedy i vstříc dalším řáděním živlů. Dvě jsou jistá, jen se neví kdy nastanou. Jedním je periodicky přicházející Velké zemětřesení Kanto. A druhým je taktéž se opakující erupce majestátné sopky Fudži. Ani seismologové ani vulkanologové ale neznají odpověď na otázku, kterým směrem je Velké zemětřesení Sanriku posunulo.

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0

Autor: Zdenek Slanina | úterý 8.8.2017 14:46 | karma článku: 46.97 | přečteno: 9662x

Další články blogera

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 518 |

Zdenek Slanina

Přírodní (a tedy přirozené) skleníkové jevy: Venuše a její sopečné aktivity

Na Venuši se skleníkový jev vymkl kontrole. Vysvětlení by mělo být v hojných sopečných aktivitách. Ty do atmosféry uvolnily množství skleníkových plynů. A proč se tzv. přírodní či přirozené skleníkové jevy nesměly zkoumat v Praze?

4.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 36.55 | Přečteno: 466 |

Zdenek Slanina

Nebe nad Pacifikem: Výpadek z AlaskaAir1282 měl o dost drsnějšího předchůdce v AlohaAir243

Nedávná letecká nehoda na tokijském letišti Haneda 2. ledna 2024 je považována za svého druhu zázrak. A nám pamětníkům z Pacifiku připomenula dokonce několik jiných srovnatelných zdejších zázraků - jako let č. 243 z 28.dubna 1988.

6.2.2024 v 5:22 | Karma článku: 40.04 | Přečteno: 631 |

Zdenek Slanina

Ano, zázraky na japonském leteckém nebi se dějí – jeden u hory Fudži zachránil 677 životů

Ve středu 31.1.2001 odpoledne, 2 letouny Japonských aerolinií dělila od srážky ve výšce cca 11km vzdálenost jen asi deseti metrů. Všechny žívoty na palubách však zachránil jeden z pilotů nepovoleným přechodem do střemhlavého letu.

17.1.2024 v 5:22 | Karma článku: 42.65 | Přečteno: 903 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.16 | Přečteno: 129 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 518 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 120 Celková karma 33.61 Průměrná čtenost 8289

Z meho (nestandardniho) CV: Jiz vice jak 2, a 2, a 2x2x2, a dvacetdva roku prazdnin na PacificRim, zejmena v NW segmentu. Na takovou expedici snu vas muze vyslat treba i nase akademie ved, ta dokonce nekdy velmi rada a agilne. To kdyz kupr. bona fide opravite chyby v pracech nektereho jejiho 'cestneho' predsedy, jeho hyperinflatovane ego to psychicky neunese, a ten ethicky gigant v mladicke ci jake nerozvaznosti ....... Zbytek ale az, m.j., obcas v blogu. A varovani pro ctenare z akademy: Uz jen cetba meho subverzniho blogu muze vest ke ztrate nejen iluzi, ale i zamestnani tamtez (taky se sleduje email, jestli nekdo nepise - horribile dictu - ze ten 'cestny' predseda je obycejny prolhany totalitni karierni .....). Ze neverite - tak pojdte a poslyste. Ale budou zde i pozitivni temata, pravda jen ze svetove vedy.

Rikat pravdu o tom tristnim ceskem akademickem etickem propadu neni nejakou mou prioritou, temata ze svetove vedy jsou zajiste zajimavejsi. U tech ceskych akademickych vaudevillu jde spis jen o otravnou povinnost. A o to, aby se podle potreby neprepisovala akademicka historie. Neb proti tomu zatim neco delat muze jen malokdo. A akademicke vedeni bude zcela jiste jen dal ucelove mlzit, zuby nehty branit pravde, lhat az se budou hory jeste vice zelenat (coz se bude moct vykazovat i jako prispevek redukci globalniho oteplovani - voila, hned 2 dalsi akademicke Potemkinovy vesnice jednou ranou). Maj totiz HRUZU odklonit se od posvatneho prikazu meho OUDa [Osobniho UDavace (kr.jm.Gardener)]: Rückkehr unerwünscht! Nedavno jim to perpetualni bezostysne lhani (po 3 desetiletich) ale zkomplikovaly pameti expredsedy CSAV ak. J. Římana. V nich je to lidske selhani toho meho OUDa literarne vytribenou formou popsano i s takrikajic OUDovou navstivenkou. Holt - i akademicka ryba muze nekdy hnit od hlavy, coz zde dalo vzniknout prilezitostne reality show: hniloba@AVCR.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...