Dorazil jeden z největších japonských tajfunů posledních let: Supertajfun Nanmadol

V neděli dorazil k nejjižnějšímu z hlavních japonských ostrovů, Kjúšú, supertajfun Nanmadol. Ten má být jedním z největších tajfunů posledních let. A výskyt intenzivních tajfunů v Pacifiku se zvyšuje v důsledku oteplování planety.

V neděli dorazil ke Kjúšú, nejjižnějšímu z hlavních japonských ostrovů, supertajfun Nanmadol, který se původně zrodil v oblasti ostrůvku IwoJima či IwoTo, známého z WWII. Nanmadol má být jedním z největších tajfunů posledních let. Výskyt intenzivních tajfunů v Pacifiku se zvyšuje v důsledku oteplování planety - od šedesátých let se průměrné letní teploty v Tokiu zvedly o 2,7 stupně.

Tajfun ?? je slovo čínského původu značící velký vítr. V současnosti se tajfuny v severozápadním Pacifiku (v jiných částech planety se používají ekvivalentní termíny cyklóny či hurikány) označují jmény majícími vztah k přírodě či historii (v minulém století to ještě bývala ženská jména, u hurikánu se pak vyhovělo feministkám a přidala se i mužská jména). Každá z 28 zemí Dálného východu a Pacifiku dodala pět takových jmen, a ta se postupně používají v dohodnutém pořadí (podle anglického abecedního řazení zemí). Zatím poslední tajfun sezóny tak dostal jméno Nanmadol, které dodala Micronesie a značí jedno tamní archeologické naleziště. Tak jako se cyklicky opakují tajfuny, cyklicky se opakují i jejich jména. Nanmadol jsme v severozápadním Pacifiku už měli v letech 2004, 2011,  2017 - i z toho je vidět, že se výskyt tajfunů zrychluje. Pro klasifikaci tajfunů existuje řada systémů. Podle jednoho tropická bouře vykazuje nárazy větru s rychlostí do 63 kts, zatímco tajfun 64 kts a více. Ten symbol kts či kt neznačí kilotuny (ničivé sily TNT) nýbrž knots neboli uzly. Nebo může jít o ustálenou rychlost větru měřenou buď během pouze jedné minuty, nebo během deseti minut. V Pacifiku zásadně v námořním sektoru měříme na námořní míle, nm (což ovšem koinciduje s nanometrem) či NM (to pravda zase koinciduje se zkratkou pro stát New Mexico), což je ten úsek na rovníku, který se ze středu Země vidí pod úhlem jedné úhlové minuty, 1nm = 1,852 km. To si pochopitelně nemusíte pamatovat - stačí když si pamatujete obvod Země na rovníku, což je prakticky 40000 km: 40000/(360x60) = 1,852 km. Rychlost jednoho uzle značí jednu námořní míli za hodinu, takže předěl mezi tropickou bouří a tajfunem je zhruba někde kolem 100 km/hod, a někde nad 200 km/hod nastává super-tajfun (existuje ale i vyšší předěl, 130 kt). Saffir–Simpsonova škála, používaná pro hurikány, nejvyšší kategorie vymezuje s pomocí za 1 minutu zprůměrovaných rychlostí ustáleného větru takto: 3. 178–208km/h; 4. 209–251km/h; 5. ?252 km/h. Dřív se mezi tajfuny rozlišovalo podle jejich poloměru. [Ono číslo 40000 km souvisí s cestou, jak vznikala jednotka délky metr. Ta měla být jednou desetimiliontinou zemského kvadrantu, což se pak zaneslo na onu pověstnou platin-iridiovou tyč. Pozdější měření pak ukázala,  že obvod Země v této nové jednotce není přesně oněch očekávaných 40000 km, nýbrž po rovníku to činí cca 40075 km,  a přes póly 40008 km.] Existuje též pětibodová stupnice intenzity tajfunů (či hurikánů). Pro Nanmadol se intenzita odhaduje na stupeň 4 nebo 5. Upomíná tak na supertajfun Hagibis, který si v r. 2019 vyžádal přes 98 obětí, měl ustálenou rychlost větru 195km/h, a vyvolal masivní záplavy - včetně i depa japonských rychlovlaků - https://mothership.sg/2019/10 :

Tato ustálená rychlost větru se nyní už naměřila i pro Nanmadol. Při jeho dopadu v prefektuře Kagoshima v neděli vykazoval tajfun v nárazech rychlost až 234km/h, výška vln přesahovala 10m. Již došlo k záplavám, sesuvům půdy, a prvním obětem. Při přechodu přes souostroví Osumi, ležícím jižně od Kjúšú, poničil na ostrůvku Tanegashima budovy organizace pro kosmický výzkum JAXA (japonská obdoba americké NASA). Z tohoto ostrůvky startují rakety H-IIA vynášející do vesmíru satelity (jako palivo používají vodík).

I když se dnes tajfuny sledují především s pomocí družic, je přesto předpověď jejich budoucí dráhy někdy obtížná. Základním požadavkem na vznik tajfunu je dostatečná teplota povrchových vrstev oceánu, musí činit alespoň 26 až 27°C; zdrojem energie je sluneční záření, které vytváří vodní páru. Jeho energetické fungování připomíná gigantický Carnotův cyklus, tepelný stroj [odbočká pro gurmety, poř. gurmány - Nicolas Léonard Sadi Carnot (1796–1832) byl francouzský vojenský inženýr, který položil základy termodynamiky tepelných strojů, v tom počtu i určování jejich maximální účinnosti]. Slunce poskytuje energii pro výparné teplo vody potřebné pro tvorbu páry, které je později uvolněno při kondenzaci páry ve vyšších vrstvách atmosféry. Teplý vlhký vzduch je nasáván do komínu, který tvoří vnitřní stěny tajfunu kolem jeho oka. Tajfun, pokud se dostane nad pevninu, ztratí přísun teplého vlhkého vzduchu z oceánu, vyprší se, a zanikne. Toto zatím začalo nastávat i u tajfunu Nanmadol poté, co se dostal nad ostrov Kjúšú - ovšem může to zvrátit návrat nad teplé moře. Podobně se intenzita tajfunu začne snižovat, pokud nad oceánem doputuje do jeho oblastí s nižší teplotou povrchové vody. Pokud bude v důsledku globálního oteplování stoupat teplota oceánů, budou se zvětšovat i jejich oblasti s dostatečně vysokou teplotou umožňující udržování a nárůst tajfunů, a tak se bude zvyšovat počet tajfunů o vysoké intenzitě, tedy se stupněm 4 a 5. A tajfuny tak budou také moci doputovat dále. Jak právě čerstvě ukázal předchozí tajfun Merbok (jméno dodané Malajsií značí druh hrdličky původem z jihovýchodní Asie), který jako bouře dolétl - využívaje po létě oceán teplý až někam na daleký sever - k Beringově úžině, a o víkendu pak ještě způsobil záplavy na Aljašce - https://www.nasa.gov :

Podobně existují i hurikány dlouhého doletu - od poloviny září se Atlantikem pohybuje hurikán Fiona (zde se stále používají křestní jména, takže Fionu předcházel hurikán kategorie 2 Earl, následuje Gaston). Fiona 21.9. dosáhla kategorie 4, a zjevně doletí až k pobřeží Grónska - https://www.nrlmry.navy.mil/ :

Pro pohyby tropických bouří jako celku, a také pro rotaci v jejich nitru, je důležitá Coriolisova síla, kterou v r. 1835 popsal francouzský fyzik Gaspard-Gustave de Coriolis (1792-1843). Ta souvisí s rotací Země kolem své osy. Těleso pohybující se severním směrem nad severní polokoulí má původně složku rychlosti východním směrem odvozenou od obvodové rychlosti zemské rotace v daném bodě a proto se, jak se dostává na vyšší zeměpisné šířky (které mají nižší obvodovou rychlost), stáčí k východu, t.j. doprava od svého původního směru (a vlevo od původního směru při pohybu na jih nad jižní polokoulí). Tento Coriolisův efekt způsobuje odklánění dráhy tajfunů na severní polokouli doprava, i když konečnou trajektorii ovlivňuje i atmosférické proudění a anomálie ve struktuře tajfunu. Nadto tajfun koná rotační pohyb kolem své svislé osy, který v důsledku Coriolisova efektu charakteristicky probíhá na severní polokouli proti směru otáčení hodinek (po směru otáčení hodinek na jižní polokouli). Coriolisův efekt též např. vysvětluje, proč řeky nevymílají oba břehy stejnoměrně.

Roky se úspěšně řídím hodnocením hrozících tajfunů od Spojeného centra tajfunových varování amerického námořnictva a letectva (Joint Typhoon Warning Center), jejich předpověď pro Nanmadol ze dne 18. září vypadala takto - https://www.metoc.navy.mil/jtwc/jtwc.html :

(tečkovaně je vyznačena již tajfunem prošlá dráha, souvislá linie je předpověď do budoucna, souvisle červeně ohraničené oblasti vymezují možnost výskytu větru s navolenými rychlostmi v uzlech - zde KTS, nebezpečnou oblast ohraničuje červená čárkovaná linie). Časové údaje jsou v hodnotách času platného (v zimě) v anglickém Greenwichi - což se pozná podle písmene Z. To Z je tradiční označení, které snad povstalo od slova zero, a dnes se též nazývá Zulu time. Zulu je slovo z fonetické abecedy NATO pro hláskování slov: Z jako Zulu, W jako Whiskey, R jako Romeo, atd. Zulu time se shoduje s UTC (Coordinated Universal Time) nebo s GMT (Greenwich Mean Time). Nicméně Anglie ho používá jen v zimě, v létě používá BST (British Summer Time). Japonsko používá celý rok JST (Japan Standard Time), což je UTC+9. Toho 18. září bylo oko tajfunu (kterým procházi jeho rotační osa, a u dobře zformovaného tajfunu je to oko viditelné jako kroužek bez mraků) už na jihu ostrova Kjúšú. Zdařilou ukázkou patrného oka však Nanmadol až tak není, lepší je třeba supertajfun Bualoi z konce října 2019 - při vší skromnosti jsem možná jediný našinec, co se do oka tajfunu dostal, ale o tom až jindy - oko je ten kroužek v centru, viz: https://blogs.nasa.gov/hurricanes/2019/10/21/bualoi-western-pacific-ocean/ :

Rady před blížícím se tajfunem jsou: pořídit si zásoby, dát ledničku na maximum, nezapomenout na baterie do bateriového rádia, popř. automobil vyvézt na nějaké vyvýšené místo. Dochází k přerušení letecké i železniční dopravy, veřejnosti se doporučuje přesun do evakuačních center. To je zvlášť duležité v místech, kde by mohlo dojít k sesuvům půdy, které mohou smést i lidská obydlí. Hrozí i nebezpečí záplav - např. u tajfunu Nanmadol se očekává 400mm deště za 24 hodin. Zažil jsem i 1000mm srážek deště - po kampu se pak jezdilo na lodičkách. Takové velké objemy vody, představují i zátěž pro zemský povrch, což může být závažné v seismicky aktivních oblastech. Je např. otázkou, zda tzv. Velké zemětřesení Kantó z r. 1923 tehdy neodstartovala časová koincidence s průchodem tajfunu. Pacifik je lemován tzv. Pacifickým ohňovým kruhem, ve kterém se vyskytuje řada zlomů mezi deskami zemské kůry, a jsou zde proto lokalizovány tři čtvrtiny zemětřesení na planetě. A tak je také možné nyní spekulovat třeba o možné souvislosti mezi průchodem tajfunu Nanmadol a souběžného zemětřesení na ostrově Tchajwan.

P.S.: Na konci září na Floridu udeřil hurikán kategorie 4 Ian, který má být největším známým hurikánem floridské historie - https://www.nrlmry.navy.mil/ : 

Foto u perexu: Rozložení vody a vodní páry v supertajfunu Nanmadol 18.9.22, s patrnou rotací proti směru hodinových ručiček - https://www.nrlmry.navy.mil

XVII. díl seriálu: 666@Sky - Je naprosto nezbytné, aby nebe bylo blankytné
[blankyt:666THz]
XVIII. díl seriálu: https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=793878
XVI. díl seriálu: https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=791016

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0