Šinkansen (čti Japonská strela): Jen 5. vykolejení během 58r. provozu v seismické oblasti

15. 04. 2022 6:46:00
Pro japonský rychlovlak Šinkansen má angličtina název Bullet Train, což mi připomíná čs. (předválečný) rychlovlak Slovenská strela. Šinkansen vedle rychlosti vyniká i bezpečností, a tak každé jeho přerušení je významnou událostí.

Nejnověji k tomu došlo 16.3.2022, kdy v noci udeřilo zemětřesení o intenzitě 7,4 s epicentrem u pobřeží prefektury Fukušima (nyní už označované jako Fukušimské zemětřesení). Toto zemětřesení vykolejilo 16 ze semnácti vozů šinkansenové soupravy u města Shiroishi (https://japantoday.com/category/national/jr-says-will-take-2-weeks-to-remove-bullet-train-derailed-by-quake ):

Vzhledem k pozdní hodině byl vlak jen málo obsazen, pouhými 78 pasažéry, a došlo jen k lehčím zraněním u šesti cestujících. Zemětřesení však poškodilo železniční svršek, vychýlilo sloupy nesoucí troleje, a škody byly i na viaduktech, po kterých je Šinkansen často veden. Došlo tak k přerušení provozu mezi stanicemi Nasushiobara a Morioka, opravy trvaly skoro měsíc. Přesněji až do včerejšího 14. dubna, kdy byl opět obnoven provoz v celém Tohoku Šinkansenu vedoucím z Tokia do Aomori - leč zatím jen se (silně) redukovanou rychlostí do 160 km/hod (https://japantoday.com/category/national/jr-says-will-take-2-weeks-to-remove-bullet-train-derailed-by-quake ):

Na loňského 1. října připadlo sedmapadesáté výročí otevření prvé tratě Šinkansenu, 553 kilometrů dlouhého spojení vedoucího z Tokia do Osaky. Stalo se tak i u příležitosti prvé Tokijské olympiády roku 1964. Tato trasa byla po staletí v Japonsku nejdůležitější, byl a je to hlavní dopravní tah, a tak i slovní spojení Šinkansen má dosti prozaický význam - nová hlavní dráha. Dnes ovšem už přešlo do mnoha jazyků stejně jako suši, sumo, gejša, fugu či (čínský) tajfun. Šinkansen i olympiáda byly pro Japonce symbolem konce těžkých poválečných let. V roce 1964 též skončilo období, kdy Japonci nemohli cestovat do ciziny, neb devizy byly přísně obhospodařovány a Japonec je nesměl mít v držení. Ale ani s uvolněním směnitelnosti ještě cestovní boom nevypukl, neb letenky do zámoří tehdy stále představovaly vzhledem k příjmům dosti závratnou sumu. Věci se velmi změnily počátkem osmdesátých let, kdy obchodní přebytky vedly k pronikavému zhodnocení jenu až na trojnásobek jeho hodnoty oproti dolaru.

Šinkansen hned od počátku jezdil rychlostí až 160 km/hod, záhy pak až 200 km/hod, později 220 km/hod, a nyní až 320 km/hod. V současnosti překročila délka jeho tratí 2700 km. Doprava Šinkansenem se okamžitě stala velmi vyhledávanou, a tak již 13. července 1967 byla překročena meta prvních sto miliónů cestujících. Rychlost Šinkansenu je mimo jiné umožněna úplným vyloučením nákladní dopravy. Pověstná je též přesnost - například průměrné zpoždění za období 2003-4 bylo kolem deseti vteřin. K zpoždění dochází hlavně v důsledku sněhových kalamit, tajfunů a zemětřesení, kdy je cestovní rychlost snižována, popř. i krátkodobě je provoz přerušen. Příslovečná je i bezpečnost, neb dodnes nedošlo na šinkansenovych tratích ku ztrátě jediného života v důsledku železničního neštěstí. Výjimečně zde končí život sebevrazi, ale je to zcela zřídkavé, neb celý železniční koridor i přejezdy přes něj jsou oploceny obtížně překonatelnými ploty. Provoz je zastaven mezi půlnocí a šesti ráno, kdy po trati pouze projíždějí diagnostické soupravy, které testují svršek i vedení. Síť Šinkansenu se postupně rozšiřuje a řada tratí je zatím jen ve stádiu přípravných projektů. Z Tokia dnes vede Tohoku Šinkansen i na sever do Sendai a Aomori, a dál až do Hakodate na ostrově Hokkaido (s cílem dovést provoz až do Sappora), či na severozápad do Nigaty či Nagana.

Závažný problém pro provoz rychlovlaků samozřejmě představuje okolnost, že prakticky v kterékoliv oblasti může kdykoliv nastat velké zemětřesení. Šinkansenový zabezpečovací seismický systém proto vyhodnocuje drobnější záchvěvy, které předcházejí hlavní úder - nedestruktivní tzv. primární P vlny, a v předstihu začne s brzděním. Příchod těchto P-vln fakticky můžete zaznamenat i sluchem v budově, jejíž konstrukce začne bzučet - a je tak jasné, že vbrzku dorazí hlavní úder zemětřesení. V závislosti na odlehlosti od epicentra se tak může získat náskok cenných desítek vteřin, ba i jedné minuty. Japonsko je kromě tratí Šinkansenu vybaveno nezávislou sítí více jak 4000 seismografů, a pokud aspoň dva z nich signalizují blížící se zemětřesení, automatický systém vstoupí do televizního a rozhlasového vysílání a vydá pro příslušné prefektury varování. Někdy se, pravda, jedná jen o planý poplach. Normálně se při signálech nastupujícího zemětřesení prostě provoz na trati zastaví, a pak se i několik hodin čeká na uklidnění. Když 11.3.2011 (pokud si to náhodou už nepamatujete, tak já ano - bylo v 6:46 ráno pražského času, a tak jaksi památečně je i tento text vyvěšen v těch 6:46) udeřilo na japonském severovýchodě velké zemětřesení o intenzitě M9, nejbližší ze seismografů vyslal pokyn k zastavení všem 33 soupravám Šinkansenu - a tak nevykolejila žádná z nich (jen v Sendai se mimo koleje dostala testovací souprava bez cestujících). Došlo však k poškozením trati, a jejich opravy tehdy trvaly měsíc a půl. Toto M9 zemětřesení je známo i jako Tohoku zemětřesení, a spolu s následným tsunami vedlo k Fukušimské jaderné katastrofě. Toto zemětřesení z 11.3.2011 bylo pátým celosvětově největším zaznamenaným zemětřesením známé historie. Přes všechna taková trvale přítomná rizika však samotný provoz Šinkansenu dodnes nezapříčinil ani jednu smrtelnou nehodu (a nynější vykolejení je vůbec prvním případem, kdy kvůli nehodě došlo k nějakým zraněním).

Fukušimské zemětřesení udeřilo po jedenácti letech od velkého zemětřesení Tohoku, a vzhledem k blízkosti obou epicenter došlo na některé podobnosti. Jakkoliv ale bylo letošní zemětřesení o dva stupně slabší, než to M9 zemětřesení z roku 2011, z hlediska úderu na samotný šinkansenový systém se překvapivě ukázalo být v jistém smyslu závažnější. Provádí se totiž též vyhodnocení zrychlení místně zemětřesením vyvolaného. To se měří v jednotkách Gal (na paměť Galilea Galileiho), normální zemské zrychlení činí 981 Gal. Ukázalo se, že při letošním Fukušimském zemětřesení dosáhlo zrychlení v místě vykolejení vlaku 582,7 Gal. Zatímco v témže místě při velkém zemětřesení Tohoku činilo jím vyvolané zrychlení méně, 514 Gal. Má se za to, že samotný varovný systém ani tentokrát neselhal, a naopak vlak úspěšně zbrzdil - k vyhození z kolejí tak pak došlo až u prakticky stojící soupravy vlivem naměřeného vyššího zrychlení, tedy většího nárazu.

Také se připomíná i nehoda z 23. října 2004, kdy se deseti-vozová souprava č. 325 blížila na trati Tokio-Nigata ku stanici Nagaoka a rychlost již měla sníženu na 200 km/hod. V 17.56 ucítil strojvedoucí silný naráz, který přisoudil náhlému poryvu bočního větru. Shodou okolností byl ještě v živé paměti veřejnosti jen několik dní starý snímek lokálního vlaku smeteného z trati tajfunem. Strojvůdce Šinkansenu aktivoval tísňové brzdění a vlak zastavil po 1.6 km a po sedmdesáti vteřinách. Tou dobou už bylo vykolejeno osm vagónů, z nich čtyři zcela mimo svou kolej, a koncová jednotka, nakloněná o nějakých třicet stupňů, byla prakticky plně v profilu protisměrné trati. Pokud by se bývalá zrovna míjela s jinou soupravou, došlo by ku katastrofě velkých rozměrů. Něco takového se přihodilo na lokální trati u Tokia v březnu 2000, kdy právě došlo k vykolejení za jízdy a kolizi se spojem v protisměru. Leč toto historicky prvé vykolejení Šinkansenu se obešlo bez jediného zranění. Došlo ale k poškození svršků, kolej byla dislokovaná v délce 900 metrů, a též k opadání betonových panelů z vyvýšeného mostu na kterém trať v tom místě vedla. Později se ukázalo, že příčinou vykolejení nebyl náhlý poryv větru, ale zamětřesení, které toho 23. října 2004 večer postihlo prefekturu Nigata. V daném případě se však souprava právě nalézala prakticky nad samotným epicentrem a zdá se, že došlo k splynutí fáze slabých otřesů a hlavního úderu. Zřejmě teprve tehdy automatický systém zareagoval, tedy souběžně s akcí strojvůdce.

Ve dnech 14.-15. dubna 2016 postihlo zemětřesení prefektury Kumamoto a Oita na nejjižnějším z hlavních japonských ostrovů Kjúšú. Velikost maximálního otřesu na desetibodové Richterově stupnici byla nakonec určena na 6,5, byť na sedmibodové škále používané v Japonsku mu byla přiřazena až ta nejvyšší hodnota 7. Po řadě následných otřesů přišlo pak 16. dubna v 01:25 zemětřesení o velikosti 7,3 na Richterově škále, které se považuje za největší na Kjúšú od počátku moderních měření, s epicentrem přímo ve vlastním městě Kumamoto. Je proto srovnatelné se zemětřesením ve velkoměstě Kobe z roku 1995, nicméně zemětřesení v Kumamotu mělo jen 48 obětí na životech a kolem 3000 zraněných. Rozdíl souvisí s tím, že velmi hornatá centrální část ostrova má hustší osídlení jen při pobřeží. Nepřístupnost středu ostrova zvyšuje sopka Aso, označovaná za největší aktivní japonský vulkán. První z obou velkých otřesů způsobil též vykolejení soupravy Šinkansenu poblíž nádraží v Kumamotu. Vozy sice tehdy byly prázdné, celkově však na trati vznikly značné škody, jako třeba na 25 místech došlo k potrhání nosných sloupů podpírajících estakádu s kolejištěm. Na dalších 80 místech se zhroutily protihlukové stěny - z nich na jednom byla stěna poničena bizarním pádem blízkého továrního komína.

A do pětice je třeba ještě připomenout i šinkansenovou nehodu způsobenou počasím. Nikoliv (asi očekávatelným) tajfunem (tajfun skutečně dokáže přinejmenším lehčí vlak z kolejí vyhodit, nakonec i silné poryvy větru mimo tajfůnovou sezónu, riziko představují i zřídkavější tornáda) - nýbrž sněhem. K tomu došlo 2. března 2013 na trati Tohoku Šinkansenu z Morioky do Akity, kde zrovna řádil tou roční dobou obvyklý sněhový blizard. Expres sice jel předpisově sníženou rychlostí 20 km/h, leč ani to nezabránilo vykolejení přední části šestivozové soupravy Komači. Nikdo sice nebyl zraněn, ale cestující byli evakuováni až po šesti hodinách, doprava byla obnovena až po dvou dnech. Podobně se rychlost snižuje i při průchodu tajfunů, provoz může být i zcela přerušen.

A závěrem úkrok stranou - něco optimističtějšího až pohodového, o jedné nehodě s fungl šťastným koncem. Je to o tom, jak v důsledku tréninku v hodinách civilní obrany se Čech může stát místní celebritou i na Dálném východě. Zde se totiž paradoxně málo trénuje zacházení s hasicími přístroji, které naopak v našich končinách bývalo v civilní obraně běžným instrumentem. Asi se považují za příliš technický náročný přístroj, který patří jen do rukou odborníků. Bylo to tak jednou za teplého letního podvečera, když jsem se právě vracel z večeře, a tu vidím proti obloze šlehat plameny v laboratoři, která nepatřila naší katedře, nýbrž fyzice, a kde shodou okolností byly uloženy i láhve se stlačenými plyny. Když pak bylo po všem, tak se ukázalo, že vzdor všem různým předpisům jich tam bylo kolem čtyřiceti. Nehořela ale bomba s plynem, hořela aparatura, ve které se pekla nějaká supravodivá keramika. Osazenstvo bylo na večeři, laboratoř byla zamčená. Při mém příchodu se právě aktivovaly požární hlásiče. Proti mně se začaly valit zástupy studentů, kteří urychleně opuštěli budovu. Doběhl jsem k laboratoři, kterou oheň právě zachvacoval v celém rozsahu. Cestou jsem sebral ze stojanu hasicí přístroj. Jeho dnem jsem prorazil skleněnou výplň dveří, takže jsem mohl sáhnout na kliku zevnitř a otevřít dveře. Aktivoval jsem hasicí přístroj, ukázalo se že je práškový a stříká žlutě, a pak ještě jeden. Tím byl požár zneškodněn. Zbývalo ještě ochladit tlakové bomby vodou. Pak jsem si již mohl jít převléci propálené svršky. V celé budově nebylo tou dobou už nikoho. A tak jsem se stal místní celebritou, neb kdyby došlo k explozi tlakových lahví, tak by věc měla nepochybně následky dalekého doletu - a jistě by o tom reportovala i CNN, a po ní i TV Nova.

Leč ta příhoda měla ještě jeden happyend, neb měla hned pokračování. Nebyl jsem totiž jenom jediným, kdo si ze školy odnesl znalosti v zacházení s hasicími přístroji. Odnesl jsem si dokonce i dost vědomostí na to, abych se tehdy (jako jediný našinec) odvážil upozornit, že jeden český 'vědecký objev', který byl právě naveliko slaven různými koryfeji české vědy, je docela a úplně obyčejný nesmysl. Samozřejmě, že věc se dál vyvíjela podle zákonů české vědecké diskuse - oponenta je třeba pomluvit a pomluvou znemožnit. A když je deset tisíc kilometrů daleko, tak se holt musí prsknout pomluva na tu dálku. Jak to ti mazaní učenci vymysleli, může zvídavý čtenář nalézt tady:
https://www.bmartin.cc/dissent/contacts/au_wba/whistle200106.pdf
a sice v čísle 1 (June 2001), na straně 7 toho pdf:

No, vymysleli tu vymyšlennost obrovsky, ale jen pro české poměry. Leč - fatálně podcenili ty cross-cultural differences. V duchu nejlepších konfuciánských tradic, i kdyby ty lži byly nakrásně pravdivé, tak by možná stejně platil orientální princip: Je jedno, jestli je kočka černá či bílá, pokud umí chytat myši. Podle starých konfuciánských zásad je totiž pro občinu daleko důležitější, že někdo vlastnoručně uhasí požár na sousedově dvoře, než co o něm (zlomyslně) říká nějaký ďábel (no, česky by se asi prostě řeklo psychopat) ze Západu, který si nota bene ani nestih přečíst základní učebnici. A ta česká odiozní vymyšlennost tehdy dorazila hned záhy poté, co jsem se stal tou požárnickou celebritou. A z toho poučení plyne, že není nadto, když zacházení s hasicím přístrojem je spolu s matematikou povinnou součástí úplného středoškolského vzdělání. Á propos - ten ukrutný nesmysl byla ta neexistující, zcela smyšlená supervýbušina Krakaten, stokrát, tisíckrát silnější než, atd. - viz. zde:
http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2005112064
https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/veda-20-vyroci-velkeho-vedniho-prulomu.A130416_135039_p_veda_wag
https://app.box.com/file/6882942336?s=p3gf09mfk752feed00b1
U nás je ovšem dodnes nutné dál se tomu nesmyslu klanět, jinak hrozí vyhazov na hodinu, zveřejnit kritiku (mimo internet) je zhola nemožné, takové věci má vedení Akademie ošetřené (samozřejmě, že to není zadarmo, ale na to zdroje jsou - na poctivou vědu už tolik ne). Ale už se mi aspoň podařilo napsat, že vyhazování whistleblowerů považuje její vedení za základní prostředek pro její "zkvalitňování":

Prostě - máme Akademii, kde se pravda opravdu říkat NESMÍ. A to má své důsledky, někdy i dost vzdálené: V takové banánové zemi je - třeba - i poměrně nemyslitelné vybudovat síť rychlostní železnice a bezpečně ji provozovat. Holt - vše souvisí se vším, jak věděl už Hegel (1770-1831):
http://spolecenske-vedy.blogspot.com/2010/12/23-nemecka-klasicka-filosofie.html
Ovšem Akademie v tom samozřejmě není sama, je to takový Zeitgeist, jak to začal nazývat právě opět Hegel:
https://www.dw.com/en/hegel-the-philosopher-who-viewed-history-as-inevitable-progress/a-54707032
což v českých poměrech dnes představuje všudypřítomnost stylu jednání jako nesolidnost, nepoctivost, prolhanost. Doklady přinášejí média co chvíli, často třeba i z justice. Vemte si jenom toho podvodného soudce Sotoláře, kterému se nadto prakticky nic nestalo - příslušný předseda soudu byl ostatně svědkem na jeho svatbě: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/libor-vavra-alexander-sotolar-josef-baxa-soud-soudnictvi-opencard_2007300600_sto

Foto u perexu: Nehoda Šinkansenu 16.3.22 na trati Tohoku v důsledku zemětřesení o intensitě 7,4 (https://japantoday.com/category/national/jr-says-will-take-2-weeks-to-remove-bullet-train-derailed-by-quake ).

______________

[hniloba@AVCR neboli Akademická špína v krystalicky čisté formě: Část XXXVII.]
XXXVI. díl seriálu: http://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=783673
XXXVIII. díl seriálu: http://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=786819

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0

Autor: Zdenek Slanina | pátek 15.4.2022 6:46 | karma článku: 49.31 | přečteno: 7806x

Další články blogera

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 24.19 | Přečteno: 514 |

Zdenek Slanina

Přírodní (a tedy přirozené) skleníkové jevy: Venuše a její sopečné aktivity

Na Venuši se skleníkový jev vymkl kontrole. Vysvětlení by mělo být v hojných sopečných aktivitách. Ty do atmosféry uvolnily množství skleníkových plynů. A proč se tzv. přírodní či přirozené skleníkové jevy nesměly zkoumat v Praze?

4.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 36.33 | Přečteno: 464 |

Zdenek Slanina

Nebe nad Pacifikem: Výpadek z AlaskaAir1282 měl o dost drsnějšího předchůdce v AlohaAir243

Nedávná letecká nehoda na tokijském letišti Haneda 2. ledna 2024 je považována za svého druhu zázrak. A nám pamětníkům z Pacifiku připomenula dokonce několik jiných srovnatelných zdejších zázraků - jako let č. 243 z 28.dubna 1988.

6.2.2024 v 5:22 | Karma článku: 39.92 | Přečteno: 629 |

Zdenek Slanina

Ano, zázraky na japonském leteckém nebi se dějí – jeden u hory Fudži zachránil 677 životů

Ve středu 31.1.2001 odpoledne, 2 letouny Japonských aerolinií dělila od srážky ve výšce cca 11km vzdálenost jen asi deseti metrů. Všechny žívoty na palubách však zachránil jeden z pilotů nepovoleným přechodem do střemhlavého letu.

17.1.2024 v 5:22 | Karma článku: 42.59 | Přečteno: 900 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.12 | Přečteno: 121 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 24.19 | Přečteno: 514 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 120 Celková karma 33.48 Průměrná čtenost 8289

Z meho (nestandardniho) CV: Jiz vice jak 2, a 2, a 2x2x2, a dvacetdva roku prazdnin na PacificRim, zejmena v NW segmentu. Na takovou expedici snu vas muze vyslat treba i nase akademie ved, ta dokonce nekdy velmi rada a agilne. To kdyz kupr. bona fide opravite chyby v pracech nektereho jejiho 'cestneho' predsedy, jeho hyperinflatovane ego to psychicky neunese, a ten ethicky gigant v mladicke ci jake nerozvaznosti ....... Zbytek ale az, m.j., obcas v blogu. A varovani pro ctenare z akademy: Uz jen cetba meho subverzniho blogu muze vest ke ztrate nejen iluzi, ale i zamestnani tamtez (taky se sleduje email, jestli nekdo nepise - horribile dictu - ze ten 'cestny' predseda je obycejny prolhany totalitni karierni .....). Ze neverite - tak pojdte a poslyste. Ale budou zde i pozitivni temata, pravda jen ze svetove vedy.

Rikat pravdu o tom tristnim ceskem akademickem etickem propadu neni nejakou mou prioritou, temata ze svetove vedy jsou zajiste zajimavejsi. U tech ceskych akademickych vaudevillu jde spis jen o otravnou povinnost. A o to, aby se podle potreby neprepisovala akademicka historie. Neb proti tomu zatim neco delat muze jen malokdo. A akademicke vedeni bude zcela jiste jen dal ucelove mlzit, zuby nehty branit pravde, lhat az se budou hory jeste vice zelenat (coz se bude moct vykazovat i jako prispevek redukci globalniho oteplovani - voila, hned 2 dalsi akademicke Potemkinovy vesnice jednou ranou). Maj totiz HRUZU odklonit se od posvatneho prikazu meho OUDa [Osobniho UDavace (kr.jm.Gardener)]: Rückkehr unerwünscht! Nedavno jim to perpetualni bezostysne lhani (po 3 desetiletich) ale zkomplikovaly pameti expredsedy CSAV ak. J. Římana. V nich je to lidske selhani toho meho OUDa literarne vytribenou formou popsano i s takrikajic OUDovou navstivenkou. Holt - i akademicka ryba muze nekdy hnit od hlavy, coz zde dalo vzniknout prilezitostne reality show: hniloba@AVCR.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...