Elektrická supravodivost za (prakticky) pokojové teploty [byť v nepraktických materiálech]

26. 02. 2022 7:07:07
Před 111 roky holandský fyzik Kamerlingh Onnes zjistil, že při normálním bodu varu kapalného helia elektrický odpor rtuti vymizí. Takto objevená supravodivost se dnes u nových materiálů dá pozorovat při prakticky pokojové teplotě.

Před 111 léty, přesněji 8.4.1911 ve čtyři odpoledne, holandský fyzik Heike Kamerlingh Onnes zjistil, že při teplotě 4.2 K (tedy teplotě vroucího kapalného helia) se elektrický odpor rtuti stává nulovým. Tehdy byla i prvně pozorována supratekutost helia, leč nebyl tomu přikládán význam. Po několika měsících byla takováto elektrická supravodivost (tehdy zvaná supraconductivity, zatímco dnes superconductivity) prokázána i pro olovo při teplotě kolem 6 K, a pro cín při teplotě kolem 4 K. A již za rok 1913 mu byla udělena Nobelova cena za fyziku - za "výzkumy vlastností hmoty při nízkých teplotách, které mimo jiné vedly i k produkci kapalného helia". Taková rychlá cesta od objevu k Nobelově ceně se pak zopakovala v osmdesátých letech, kdy výzkumníci IBM Georg Bednorz and Karl Alex Müller v r. 1986 připravili materiál obsahující kysličník mědi, lanthan a barium, s nástupem supravodivosti při teplotě 35 K (t.j. 35 K - 273.15°C = -238°C; normální bod tuhnutí vody je 0°C neboli 273.15 stupňů Kelvina), za což jim pak připadla Nobelova cena za fyziku již za rok 1987. Tyto materiály na bázi kysličníků mědi obsahující další kovy se nazývají supravodivé keramiky - vzhledem k své přípravě i vzhledu. K jejich popisu je třeba nejen složení, ale i teplotní režim, kterým byly připraveny. Tyto keramiky posunuly teplotu nástupu supravodivosti oproti tomu, co bylo známo u kovů a kovových slitin (jako slitina niobu a titanu vykazující supravodivost při 10°K). Specielně přechod od lanthanu k yttriu zvýšil teplotu nástupu supravodivosti na 92 K, tedy výše, než je normální bod varu kapalného dusíku (77 K) . Takových supravodivých keramik je známa celá řada, dosaženo tak bylo již supravodivosti při teplotě 138 K, jsou to ale křehké, lámavé materiály, což představuje problém pro přípravu technicky použitelné formy takových vodičů.

Tu je na místě zmínit i supravodivost fullerenů dopovaných (skoro by se dalo říci nadopovaných) alkalickými kovy, které jsou vmezeřeny do krystalické mřížky C60. Nejvyšší takto dosažený nástup supravodivosti nastával při 38 K, jmenovitě v systému s cesiem, Cs3C60. První systém tohoto typu byl oznámen v dubnu 1991, šlo o K3C60 vykazující supravodivost při 18 K. V Akademii však byly v témže měsící mocensky zlikvidovány první a tehdy jediné čs. fullerenové výzkumy - s dnes komickým formálním zdůvodněním, že je to pro jejich izolovanost. Ovšem je třeba uznat, že ti likvidátoři neměli žádné ponětí ani o supravodivosti, ani o fullerenech - prostě takové dosti typické akademické rozhodování. Leč, jaký za tím byl skutečný důvod? Skutečný důvod se jmenuje Zahradník - viz.:

https://app.box.com/s/vyfqj47yyqp004b8q05i
http://www.fragmenty.cz/index.php/spolecnost/item/2435-dva-zamky-plny-historiku-by-se-neodvazily-nebot-denunciantem-je-zahradnik

Ale mluvit se o tom v Akademii nesmí ani dnes, Zahradníkovo totalitní karierní denuncianství je tam pořád u ledu jako naprosté tabu. Ve zbytku světa se ale supravodivost dál hledá, nyní i u metallofullerenů s atomy kovů uvnitř fullerenové klece.

Postupně se formovaly i názory na vysvětlování mechanismu supravodivosti. Pro vysvětlení supravodovosti kovů nakonec vznikla koncepce označovaná jako BCS teorie, podle iniciál přijmení jejích tří tvůrců, kteří za ni pak obdrželi Nobelovu cenu za fyziku v r. 1972: John Bardeen, Leon N. Cooper and J. Robert Schrieffer. Za zaznamení též stojí, že John Bardeen je jedním z několika badatelů, co získali dvě Nobelovy ceny - tu druhou dostal v r. 1956 za objevu transistoru, další dva spolulaureáti tehdy byli Walter Brattain a William Shockley. V základech BCS teorie je koncept dvojice elektronů zvané Cooperův pár, který je stabilizován interakcí s krystalickou mřížkou, a umožňuje supravodivost. Existují však nejasnosti, nakolik je tato BCS teorie vedle čistých kovů aplikovatelná i na takové složité systémy, jako jsou supravodivé keramiky. Supravodivost je kolektivním jevem, na kterém participují pohybující se elektrony i atomová jádra v mřížce. Tyto dva druhy systémů se ale tradičně pro jednoduchost studují a popisují odděleně, simultánní popis je zatím stále ojedinělý. Zde bych udělal zase malou odbočku do provinčních českých akademických poměrů. U nás na daném problému roky pracuje talentovaný Dr. Michal Svrček. Jenže - ty roky pracuje jako soukromá osoba. Důvod? Důvod se jmenuje Zahradník - viz.:

trestní oznámení * ...: http://www.darius.cz/ag_nikola/stb.html

Ten měl (pravda velmi oprávněnou) fóbii, že se bude hovořit o jeho lidských i odborných selháních. A tak se snažil vypudit všechny, kteří by k tomu mohli něco dodat, a v jeho očích neskýtali záruky, že k tomu nedojde. To posuzoval podle toho, zda k se k němu chovali dostatečně servilně, nebo normálně. Připouštěl jen poslušné adoranty, které pravda za poslušnost a mlčenlivost velkoryse odměňoval. Vedle toho také cirkulárně vyvolával a udržoval strach - právě eliminacemi těch, které nepovažoval za - za všech okolností - poslušné. Takto vypudil z Akademie řadu produktivních výzkumníků, a nadto ostražitě pečoval, aby se nemohli uchytit jinde. A to je pravý důvod, proč talentovaný Dr. Svrček, pracující na velmi podstatné problematice, dodnes v Akademii působit nesmí, ač je to samozřejmě skutečně nesmyslný způsob jejího spravování. Jenže takových amorálních, nesmyslných situací Akademie vytvořila, a nakonec i teď dál vytváří, řadu - viz.:

Brettschneider let dev...: https://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2007050601
https://members.tripod.com/gamma_photon/ih.html
http://www.fragmenty.cz/iz000381.html
https://reportermagazin.cz/a/pLZG6/nehrajte-si-na-hrdinkukralici-valka-mezi-vedci
https://reportermagazin.cz/a/iytw6/tajemstvi-jiriho-drahose-patenty-vyplacene-dotace-a-sporne-vysledky
https://www.dzurnal.cz/index.php/2020/10/02/i-ty-brute/
https://www.dzurnal.cz/index.php/2021/03/30/uz-zase-brute-aneb-moudra-dama-akademie-to-nechava-vyhnit/
https://www.dzurnal.cz/index.php/2021/11/06/rozmohl-se-nam-tu-takovy-nesvar/

A důvod? Ano, důvod se v těch divokých akademických devadesátkách jmenoval Zahradník. Třeba v tom nesmyslném vypuzením z vědy Doc. Jiřího Pancíře a Dr. Ivany Haslingerové (ti si s tím Brettschneiderem dost užili po několik let) zase došlo na ústavě k přerušení výzkumného směru molekulové elektroniky, v kterém byli jedni z prvních u nás, a který dnes patří ve zbytku světa k prioritám:

https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/dopis-ctenare-o-pocatcich-molekulove-elektroniky-v-cechach-4226/

Zahradnikovo ego totiž tehdy utrpělo, když jako naprostý laik sice mocensky leč hloupě rozhodl o koupi ústavního počítače - koupil výběhový, poruchový model, který se pro potřeby ústavu nehodil. A samozřejmě, že se žádné výběrové řízení nekonalo. Tedy konalo - firma si Zahradníka našla, když byl za Atlantikem (za odměnu za své totalitní karierní udavačství) a pochopila, že je to počítačový mimoň. Takže suma sumárum to z hlediska ústavu byl dost balík peněz zcela zbytečně vyhozených oknem. A za oprávněnou kritiku toho Zahradníkova amatérského rozhodnutí tehdy byli jak oni dva, tak i vedoucí budovaného ústavního výpočetního střediska prostě odejiti. Přitom ten šéf výpočetního střediska strávil mnoho času vytvářením pro ústav optimální počítačové sestavy v rámci daného objemu peněz. Ale nebyla to pochopitelně ta firma, co si našla mimoně Zahradníka, a tak to muselo jít do stoupy. Samozřejmě za tím bylo zase i to, že Zahradník potřeboval programově vyvolávat a udržovat strach - aby se nemluvilo o těch jeho vlastních etických i odborných pochybeních včetně toho totalitního karierního udavačství. A navrch v tom byla i ta újma jeho egu, že ho servilně nepřipisovali na publikace - protože do nich opravdu ničím nepřispěl (a reálně ani nemoh). A on sám by smysluplnou publikaci v principu nebyl schopen stvořit, protože neovládal řemeslo toho oboru - však taky nikdy sám neodvodil jedinou rovnici, a na počítač nikdy ani nesáh. Pod různými záminkami byli odejiti i další kritikové, a to i z jiných akademických ústavů - celkem to bylo dobře přes deset lidí. A tak se atmosféra strachu rozhostila vpodstatě v celé Akademii.

Třeba s tím neblahým dědictvím divokých akademických devadesátek a s ním přežívajícími akademickými etickými deformacemi nějak pohne nová ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Taková zahradníkovská GardenGate by se opravdu už neměla ještě někdy opakovat. O kvalitě Akademie přece rozhoduje kvalita jejích vědeckých pracovníků, a té se eliminací těch produktivních (i když oprávněně kritických) opravdu nepomůže:

Těch fakticky dost více jak pět (to jen z jednoho ústavu, ale víc jak deset v rámci celé Akademie) odejitých produktivních badatelů bylo odejito jenom proto, aby se tutlala Zahradníkova lidská a odborná selhání, aby se dál posiloval strach a opravdu nikdo se neodvážil o těch selháních mluvit. Pro-forma se sice pro ty nesmyslné vyhazovy vymýšlely různé umělé, zinscenované důvody, ale až křiklavě nesmyslné. Leč ta účelovost - zakrývání Zahradníkova totalitního kariérního denuncianství - z toho pro soudné lidi čouhala jak ta příslovečná sláma z bot. Dokonce se třeba pro větší razanci použilo i vykonstruované udání prokuratuře - jak z padesátých let. Holt - jednou udavač, vždycky udavač. Skutečná ukázková čistka stalinského typu - ale v našich divokých akademických devadesátkách. A to všechno jen kvůli "renomé" jednoho bafuňáře, vědecky notoricky sterilního, kdy se naopak trestuhodně znemožňovala vědecká práce skutečně produktivním lidem. Drsná fraška. Co se tak příště věnovat těm, co roky reálně nevyprodukovali ani jednu vlastní publikaci. Akademie by najednou měla dost míst, i pro ty nesmyslně odejité produktivní vědecké pracovníky.

Leč zpět do světa supravodivosti, kde se nedávno objevil ještě jiný typ supravodivých materiálů. Už v r. 1935 předpověděli Eugene Wigner a Hillard Bell Huntington, že za velmi vysokých tlaků by vodík měl přecházet do vodivé kovové formy. K tomu bylo bylo třeba tlaku 25 GPa (což převedeno do běžnějších fyzikálních atmosfér činí kolem 250000 atm). Obecněji, kterýkoliv materiál by mohl při dostatečně vysokých tlacích přecházet na svou kovovou formu. Wigner se mimochodem stal laureátem Nobelovy ceny za fyziku v r. 1963, za příspěvky teorii elementárních částic [a též mimochodem, jeho sestra Margit se stala chotí Paula Diraca (Nobelova cena 1933, společně s Erwinem Schrödingerem)]. Eugene a Margit byli potomky maďarské židovské rodiny. Na tuto jejich hypotézu o kovovém vodíku navázal v r. 1968 Neil Ashcroft, který předpověděl, že kovový vodík by mohl být supravodivý, a to možná v blízkosti pokojové teploty. To otevřelo cestu k hledání supravodičů obsahujících i vodík.

Skutečně se už objevilo několik supravodivých materiálů obsahujících vodík, které se vzestupně přibližují k pokojové teplotě (298.15 K: 298.15 K - 273.15°C = 25°C). V r. 2015 vyšla práce z Ústavu Maxe Plancka pro chemii v Mainzu neboli Mohuči:

https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=771021

která oznamovala supravodivost pro sirovodík (pro orientaci: normalni bod tání 188 K, normální bod varu 214 K) při vystavení vysokým tlakům, přes 100 GPa. Nejvyšší pozorovaná teplota nástupu supravodivosti činila 203 K (při použití tlaku 155 GPa). Předpokládá se, že za těchto tlaků může docházet i k rozkladu sirovodíku, spojenému se vznikem vyšších hydridů síry (jako trihydridu).

Posléze v r. 2020 bylo zveřejněno,* že teplotu supravodivosti lze v podobném systému dále zvýšit na 287.7 ± 1.2 K při použití tlaků 267 ± 10 GPa (tedy skoro na pokojovou teplotu: 287.7 K - 273.15°C = 14.55°C). Jde o práci z univerzit v Rochesteru a v Las Vegas, která vycházela z práškové elementární síry a uhlíku vystavených ve vodíkové atmosféře s tlakem 4GPa laserovému záření po několik hodin. Tak byl připraven transparentní materiál, na kterém byla měřena jeho supravodivost. Autoři věří, že postupným laděním složení v této trojprvkové soustavě C-S-H by mohlo být dosaženo supravodivosti při pokojové teplotě i při nižšich (nebo i normálních) tlacích.

Takový robustní supravodivý materiál by nepochybně měnil transport i užívání elektrické energie, ale již dnes se dostupné supravodiče technicky vyžívají. Slitiny niobu s titanem čí cínem, chlazené kapalným heliem, už slouží k dosažení vysokých intenzit magnetického pole v praktických aplikacích jako jsou lékařská diagnostická technika MRI (Magnetic Resonance Imaging), nebo magnetické nádoby tokamak pro termojadernou fůzi v budoucích termojaderných elektrárnách.

V mikroelektronice nachází užítí tzv. Josephsonův kontakt tvořený dvěma supravodiči oddělenými tenkým nesupravodivým materiálem. Ten např. slouží k měření slabých magnetických polí, a to v zapojení dvou takových Josephsonových kontaktů zvaném SQUID (Superconducting Quantum Interference Device). SQUID kupř. umožňuje pořídit magnetokardiogram, doplňující běžnější lékařskou diagnostiku s pomocí elektrokardiogramu. Brian David Josephson obdržel za koncepci po něm nazvaného jevu polovinu Nobelovy ceny v r. 1973 (druhou polovinu obdržela dvojice Leo Esaki a Ivar Giaever).

Skutečně systematické používání supravodivých materiálů by vedlo k zajímavým úsporám elektrické energie. Existuje odhad pro EU, že s pomocí supravodivých materiálů by roční úspora elektrické energie mohla činit 31 TWh, což představuje redukci o 1.2%. Pokud se to ale převede na tuny kysličníku uhličitého, vedlo by to k redukci jeho produkce představující už 20% hodnoty požadované podle Kyotského protokolu.

Dnes nejznámnějším využitím supravodivosti jsou magnetické polštáře rychlostních vlaků zvaných maglev (magneticky vznášený vlak, od sousloví magnetická levitace), které jsou někde už v provozním režimu. U příležitosti světové výstavy v r. 2005 u japonské Nagoje byla postavena 8,9 km dlouhá linka Linimo, vedoucí z konečné jedné trasy Nagojského metra právě do oblasti Expa 2005, tedy dost rurální krajinou. Tento maglev je dodnes pravidelně provozovaný, pravda s rychlostí do 100 km/h. A dokonce snadněji dostupný je maglev, který vede k metru ze šanghajského letiště Pudong. Na této 30 km dlouhé trati je provozní rychlost 431 km/h.

V Číně i Japonsku se ovšem pracuje i směrem k dálkovým maglevovým tratím - nyní se zdá, že tohoto cíle bude dříve dosaženo v Číně, hovoří se dokonce o r. 2025. Čína má dnes tak jak tak celosvětově nejdelší systém konvenčních rychlostních vlaků CRH (China Railway High-speed - CRH, již kolem 40000km takových tratí, s rychlostmi až 400 km/h). Japonský projekt cílí na trať maglevu, která by tvořila se stávající shinkansenovou tratí Tokaido osmičku, v jejímž průsečíku bude město Nagoya. Zatím se pokusně provozuje jen úsek cca 20 km, na kterém byl dosažen i rychlostní rekord 581 km/h. Úsek maglevu Tokio-Nagoya by mohl být zprovozněn do r. 2027.

V Japonsku byla stavba prvé zkušební dráhy pro maglev zahájena v r. 1975 v prefektuře Mijazaki na nejjižnějším ostrově Kjúšú. Tato dráha je dlouhá 7km, a v roce 1987 na ní prototyp maglevu dosáhl s posádkou rychlosti 401 km/h. V r. 1990 byl projekt maglevu zařazen mezi celostátně podporované priority. Začala se propracovávat koncepce trasy prvého maglevu pro osobní dopravu. Tato trasa je známá též jako Lineární šinkansen či Čuo šinkansen. Japonské slovo čuo značí střed, můžeme proto hovořit o Centrálním šinkansenu. Nová trasa skutečně nevede po pobřeží, nýbrž vnitrozemím. To je rozdíl oproti úplně prvé trase šinkansenu, která vede z Tokia do Osaky převážně po pobřeží Tichého oceánu, a je známá jako Tokaido (cesta podél východního moře). Nová trasa bude také spojovat obě největší japonská města vzdálená přibližně 500 km, ale z Tokia povede přes jižní část Japonských Alp, prefekturou Jamanaši severně od sopky Fudži, městem Kofu, a ještě dál na sever. Poté by se vrátila k pobřeží ve čtvrtém největším japonském městě Nagoji, a přes historickou oblast Nary pokračovala do Osaky. Vytváří tak trasy Tokaido a Čuo šinkansenu tu řečenou osmičku se středem v Nagoji. To je právě důležité pro případ nějakého velkého zemětřesení či sopečné erupce, po kterém by si alespoň jedna trasa měla zachovat provozuschopnost.

S vytyčením trasy prvého šinkansenu pracujícího na principu maglevu se též přistoupilo k zřízení druhé, delší pokusné tratě. Tato nová pokusná trať stojí v prefektuře Jamanaši na západ od Tokia a je nazývána Jamamaši maglev. Ježto došlo k odstátnění a rozdělení japonských státních drah JNR, projekt maglevu nyní spadá pod ekonomický silnou sekci Central JR. Testovací trať se fakticky v budoucnu stane součástí trasy Čuo šinkansenu. Původně byla dlouhá 18,4 km a od dubna 1997 zde probíhaly rychlostní zkoušky prototypů maglevu. Postupně zde bylo dosaženo několika světových rekordů - nejprve 12.12.1997 to byl rekord pro vlak s posádkou, a to rychlostí 531 km/h. Na Štědrý večer téhož roku byl vytvořen rychlostí 550 km/h rekord pro vlak bez posádky. Pak 14. dubna 1999 byl rekord pro vlak s posádkou na tomto okruhu posunut na 552 km/h. Této rychlosti bylo dosaženo s magneticky vznášenou soupravou o pěti vozech, která vezla 13 cestujících a 10 tun železné zátěže. Pak 2.2.2003 třívozová experimentální jednotka MLX-01 ustavila rychlostní rekord 581 km/h. Poté probíhalo prodlužování pokusné trasy na délku 42,8 km. Na nové trase probíhají zkoušky již provozního maglevu série L0, což je až sedmivozová souprava s cestovní rychlostí 500 km/h. Ta zde 21.4.2015 rychlostní rekord posunula na 603 km/h.

Alternativní název Lineární šinkansen má dvojí význam. Jednak obráží skutečnost, že nová trať ma spojovat tři japonská centra o něco příměji, než stávající Tokaido šinkansen (což ale může doznat změny, neb dosud existují tři tvarově různé varianty pro průchod prefekturou Nagano). Ale též se vztahuje ku způsobu pohonu maglevu tzv. lineárním elektromotorem. Magnetické pole totiž v systému maglev zajišťuje nejen vznášení se nad železničním svrškem, ale i vlastní pohyb vpřed, a též udržování směru. Všechny tyto tři funkce jsou obstarávány interakcí magnetů umístěných podél svršků a na podvozku vagónů. V běžném elektromotoru je jeho pohyb odvozen od interakce magnetických polí statoru a rotoru. Na pohon maglevu můžeme pohlížet jako na elektromotor, jež byl rozříznut a jeho stator a rotor byly rozloženy do roviny. Další vynutí pak poskytují magnetické pole pro nadnášení a pro udržování směru. Použitým supravodivým materiálem je slitina niobu a titanu. Ta je chlazená kapalným heliem, předchlazovaní je prováděno kapalným dusíkem.

Za plného provozu nedochází k žádnému kontaktu maglevu a železničního svršku. Tím je vyloučeno mechanické tření, zbývá pouze tření se vzduchem. Tím je též snížena hladina hluku a produkce zemních vibrací. Musí se ale řešit problém vzduchové nárazové vlny tvořící se při vjezdu do tunelu rychlosti kolem 500 km/h, zatím se tak děje pomocí svislých odvodných komínů v tunelech. Maglev by ale mohl být bezpečnější pro seismicky aktivní oblast, neb stabilita oproti vykolejení při prudkém zemském otřesu je u tohoto řešení vyšší, pokud pravda nedojde až na destrukci instalace svršků. V zásadě ale systém včasného varování a automatického zastavování vlaku při blížícím se zemětřesení u šinkansenu funguje spolehlivě od začátku provozu v r. 1964. Jediný problém představuje situace, kdyby se vlak nacházel přímo nad epicentrem. V případě výpadku dodávky proudu by pohyb maglevu měl být ošetřen s pomocí elektrických baterií. Při zastavování je hydraulicky vysouván podvozek podobně jako v leteckém provozu. Podobně na nástupištích by byly letištní tunely přímo až ke dveřím, které by stínily cestující před magnetickým polem, stejně jako je stíněn i vnitřek vozů. Bez ohledu na to, kdy a kde začne provoz dálkového maglevu, s naprostou jistotou můžeme řící, že stran zřízení maglevové trati v Česku nám zatím spolehlivě ujíždí vlak.

Foto u perexu: Prototyp čínského maglevu pro rychlosti 600km/h (https://www.weforum.org/agenda/2019/06/china-floating-train-faster-than-air-travel/ ).

*P.S.: V září 2022 ale provedla redakce retrakci toho článku (přes nesouhlas autorů), a to vzhledem k zveřejněným pochybnostem o spolehlivosti dat.
______________

XIII. díl seriálu: 666@Sky - Je naprosto nezbytné, aby nebe bylo blankytné
[blankyt:666THz]

XIV. díl seriálu: https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=788603
XII. díl seriálu: https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=781300

[hniloba@AVCR neboli Akademická špína v krystalicky čisté formě: Část XXXVI.]
XXXV. díl seriálu: https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=782439
XXXVII. díl seriálu: https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=786135

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0

Autor: Zdenek Slanina | sobota 26.2.2022 7:07 | karma článku: 49.23 | přečteno: 9960x

Další články blogera

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 23.61 | Přečteno: 508 |

Zdenek Slanina

Přírodní (a tedy přirozené) skleníkové jevy: Venuše a její sopečné aktivity

Na Venuši se skleníkový jev vymkl kontrole. Vysvětlení by mělo být v hojných sopečných aktivitách. Ty do atmosféry uvolnily množství skleníkových plynů. A proč se tzv. přírodní či přirozené skleníkové jevy nesměly zkoumat v Praze?

4.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 36.25 | Přečteno: 462 |

Zdenek Slanina

Nebe nad Pacifikem: Výpadek z AlaskaAir1282 měl o dost drsnějšího předchůdce v AlohaAir243

Nedávná letecká nehoda na tokijském letišti Haneda 2. ledna 2024 je považována za svého druhu zázrak. A nám pamětníkům z Pacifiku připomenula dokonce několik jiných srovnatelných zdejších zázraků - jako let č. 243 z 28.dubna 1988.

6.2.2024 v 5:22 | Karma článku: 39.88 | Přečteno: 627 |

Zdenek Slanina

Ano, zázraky na japonském leteckém nebi se dějí – jeden u hory Fudži zachránil 677 životů

Ve středu 31.1.2001 odpoledne, 2 letouny Japonských aerolinií dělila od srážky ve výšce cca 11km vzdálenost jen asi deseti metrů. Všechny žívoty na palubách však zachránil jeden z pilotů nepovoleným přechodem do střemhlavého letu.

17.1.2024 v 5:22 | Karma článku: 42.56 | Přečteno: 898 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 10.90 | Přečteno: 101 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 23.61 | Přečteno: 508 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 187 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 288 | Diskuse
Počet článků 120 Celková karma 33.25 Průměrná čtenost 8288

Z meho (nestandardniho) CV: Jiz vice jak 2, a 2, a 2x2x2, a dvacetdva roku prazdnin na PacificRim, zejmena v NW segmentu. Na takovou expedici snu vas muze vyslat treba i nase akademie ved, ta dokonce nekdy velmi rada a agilne. To kdyz kupr. bona fide opravite chyby v pracech nektereho jejiho 'cestneho' predsedy, jeho hyperinflatovane ego to psychicky neunese, a ten ethicky gigant v mladicke ci jake nerozvaznosti ....... Zbytek ale az, m.j., obcas v blogu. A varovani pro ctenare z akademy: Uz jen cetba meho subverzniho blogu muze vest ke ztrate nejen iluzi, ale i zamestnani tamtez (taky se sleduje email, jestli nekdo nepise - horribile dictu - ze ten 'cestny' predseda je obycejny prolhany totalitni karierni .....). Ze neverite - tak pojdte a poslyste. Ale budou zde i pozitivni temata, pravda jen ze svetove vedy.

Rikat pravdu o tom tristnim ceskem akademickem etickem propadu neni nejakou mou prioritou, temata ze svetove vedy jsou zajiste zajimavejsi. U tech ceskych akademickych vaudevillu jde spis jen o otravnou povinnost. A o to, aby se podle potreby neprepisovala akademicka historie. Neb proti tomu zatim neco delat muze jen malokdo. A akademicke vedeni bude zcela jiste jen dal ucelove mlzit, zuby nehty branit pravde, lhat az se budou hory jeste vice zelenat (coz se bude moct vykazovat i jako prispevek redukci globalniho oteplovani - voila, hned 2 dalsi akademicke Potemkinovy vesnice jednou ranou). Maj totiz HRUZU odklonit se od posvatneho prikazu meho OUDa [Osobniho UDavace (kr.jm.Gardener)]: Rückkehr unerwünscht! Nedavno jim to perpetualni bezostysne lhani (po 3 desetiletich) ale zkomplikovaly pameti expredsedy CSAV ak. J. Římana. V nich je to lidske selhani toho meho OUDa literarne vytribenou formou popsano i s takrikajic OUDovou navstivenkou. Holt - i akademicka ryba muze nekdy hnit od hlavy, coz zde dalo vzniknout prilezitostne reality show: hniloba@AVCR.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...