Prvošiřitel Covidu: Podezřelý je psík mývalovitý, suspekt luskoun bude možná rehabilitován

I když původně padlo podezření na luskouna coby prvo-šiřitele Covidu, nové výzkumy to přesouvají na bedra psíka mývalovitého (i u nás divoce žijící invazní druh). Současně toto ukazuje na Huananský trh ve Wuhanu jako místo činu.

Existují dva zavedené vědecké časopisy, které vedle původních článků přinášejí i zprávy a komentáře o dění ve vědě: britský Nature a americký Science. Těm časopisům se obecně věří (i když třeba náš rodák Bezouška dokázal i v Nature opublikovat podvodné výsledky, a Němec Jan Hendrik Schön dokázal v Nature zveřejnit sedm a v Science osm falešných článků). Ale rozhodně informacím z Nature či Science lze jistě věřit více, než co píše Blesk či německý Bild.

Letos v září se v Nature řešila možnost, že Covid přeskočil na člověka ze zvěřiny prodávané ne na jednom, nýbrž na aspoň dvou zvěřinových trzích ve Wuhanu, takže by mohlo jít o dva různé druhy zvěře [N.B.: Nature, Science používají spelling Wuhan, neb tak se píše v angličtině a dalších jazycích, a proto i Wuhanské letiště má mezinárodní zkratku WUH, a ne WUCH; jeho pravou čínskou výslovnost (obtížně zapsatelnou protože zpěvavou čili tonální) bych nicméně zachytil jako Úhan]. Důležité informace pro tuto možnost poskytla zevrubna analýza z letošního června v časopise Scientific Reports (patřícího do rodiny časopisů Nature). Její dva autoři jsou z univerzity v čínském městě Nanchong, další tři z univerzity v Oxfordu, resp. z pracovišť v Kanadě. Studie zdokumentovala 47381 kusů zvěře, patřících k 38 různým druhům, které byly prodány na wuhanských tržištích v období mezi květnem 2017 a listopadem 2019 (koncem ledna 2020 čínské úřady zakázaly další prodej divokých zvířat). Mezi těmi 47381 zvířaty nefiguroval žádný luskoun (ani žádný netopýr) - takové údaje jsou podchycené už vzhledem k čínskému (velmi komplikovanému) daňovému systému. K tomu autoři poznamenali, že vůbec prodej luskounů v Čině v posledních letech v podstatě vymizel. A netopýři nejsou potravou typickou pro centrální Čínu (na rozdíl od Indonesie). To hovoří proti podezření na luskouna. Na Huananském tržišti však byl zdokumentován prodej v klecích drženého - kromě dalších druhů zvířat - i psíka mývalovitého (česky též mývalovec kuní; https://eu.azcentral.com/story/news/local/arizona-health/2021/12/02/coronavirus-originate-wet-market-michael-worobey/8721978002/):

Na tržišti bylo k dispozici i řeznické zpracování na místě. Psík mývalovitý se primárně chová kvůli kožešině (srst je používána i při výrobě štětců na kaligrafii; štětec byl v dávných dobách první pomůckou na psaní čínských znaků, v Japonsku zvaných Kanji), a spíše sekundárně na maso. Vyskytuje se volně na celém Dalném východě, a nakonec se jako zavlečený, invazivní druh usadil i v Evropě. U nás působí škody na zajících, bažantech, koroptvích a proto se provádí odstřel (maso je asi z kulturních důvodů nevyužitelné, neb patří do kategorie psovitých). Podobným vetřelcem je i samotný mýval (severní). Studie na rakouském území z roku 2017 označila psíka mývalovitého za závažnějšího šiřitele různých onemocnění než mývala.

Psík mývalovitý (přesněji psík mývalovitý japonský, vedle toho existuje i poddruh psík mývalovitý obecný) hraje význačnou roli i v japonském bájesloví, ve kterém vystupuje pod označením tanuki. Tanukům jsou připisovány různé lidské vlastnosti jako mazanost, chytrost, a tím schopnost zasahovat do lidských životů. Jsou to takové japonské lišky Bystroušky, běžně se vidi jejich sošky z různých materiálů. Též jednoho keramického chovám:

Také sjednotitel Japonska Tokugawa Ieyasu (1543–1616), tvůrce Tokugawa shogunátu, byl lidem přezdívan starý tanuki. Narodil se na hradě ve městě Okazaki, kde dnes sídlí tři ústavy patřící do konglomerátu Národní ústavy přírodních věd [fakticky (zmenšeně) odpovídajícího východoevropským akademiím věd]. 

V letošním listopadu vyšla další zevrubná studie, tentokrát v časopise Science. Jejím autorem je Michael Worobey, šéf na katedře ekologie a vývojové biologie Arizonské university v Tucsonu (The University of Arizona). Tucson je i dnes městem poněkud jak z Divokého západu. A slovy klasika: Arizona, Arizona to je pravých mužů zóna. Však jsem tam taky pobýval, a na The University of Arizona působil. Jinou univerzitou podobného jména je Arizona State University Phoenix. Phoenix ale už tu rázovitost a duch Divokého západu jak Tucson nemá (patrně proto si i korejská Hyundai zvolila právě jméno Tucson, a taky Santa Fe, pro své populární modely). Worobey uvádí, že psík mývalovitý stojí nejvýše na jeho seznamu potenciálních prvo-šiřitelů Covidu (zmiňuje také, že na počátku epidemie byl virus zaznamenán i u psíků mývalovitých). Ve své práci v časopise Science hlavně zmapoval bydliště prvých wuhanských covidových pacientů, i jejich vztah k tomu Huananskému trhu, co byl v klecích prodáván psík mývalovitý (https://www.science.org/doi/pdf/10.1126/science.abm4454):

Na plánku jsou fakticky dvě tržiště vedle sebe, zakreslena jsou i pracoviště Institutu virologie (křížky značí místní nemocnice). Červené tečky jsou covidoví pacienti s nějakým vztahem k tomu tržišti, zelené tečky bydliště nemocných bez toho vztahu. Tato jeho analýza poukazuje na tržiště jako zdroj viru (podle jeho slov to naopak dost vylučuje únik z ústavu). Wuhanem protéká řeka Yangtze (v Číně též známá jako Dlouhá řeka), třetí nejdelší řeka světa po Amazonce a Nilu. Nedaleko od Wuhanu proti jejímu toku se pak nalézá Přehrada tří soutěsek. Řeka je zakreslena na plánu a je vidět, že nemocní se převážně vyskytovali na stejném břehu jako tržiště. Spojení mezi oběma břehy zajišťují mosty, metro, i lodní přívoz.

Při těchto výzkumech se též vyjasnilo, že problémy původního pacienta č. 1 (s příznaky prvně datovanými do 8.12.) byly způsobeny jen zánětem mléčného zubu, který mu vydržel až do dospělosti - jeho covidové onemocnění se tak fakticky projevilo až 16.12. Přepokládaně za první osobou s projevy covidové infekce je tak v současnosti považována prodavačka z tržiště, u které se příznaky projevily 10.12. Protože však je dnes známo, že v průměru 40% infikovaných jsou fakticky bezpříznakoví, skutečný nemocný č. 1 je určitelný obtížně.

A nakonec i s prvotním zvířecím šiřitelem bude spojena trvalá nejistota. V letošním srpnu Nature komentovala covidové výzkumy jelenů. Ve většině amerických států třeba žije jelen(-ec) běloocasatý. Při testování u 30 až 40 procent těchto zvířat byly nalezeny protilátky proti Covidu. Zachyceni byli i jeleni, kteří měli tyto protilátky již v lednu 2020. Jak se tito jeleni mohli infikovat zřejmě také zůstane záhadou natrvalo - zda to bylo od člověka nebo od jiného zvířete jako třeba norka. Nature to označuje za skutečné mystérium. Tito jeleni ale např. příležitostně zavítají na americká golfária, neb žijí i v blízkosti měst - přenos od člověka, nebo naopak, je celkem očekávatelný, ale prvo-původce je i v tomto případě nejasný. A nověji, práce zveřejněná v časopise Nature v prosinci 2021 referovala u jelenů na severovýchodě státu Ohio také 35.8% promoření Covidem. Z této perspektivy i psík mývalovitý bude napořád - řečeno slovy Járy Cimrmana - jen 'sprostým podezřelým' (zatímco pro příslušníky fan clubu psíka mývalovitého to stejně bude luskoun). Mimochodem, za přírodní rezervoár virů při epidemii MERS-CoV na Středním východě byli považováni velbloudi.

Dlužno poznamenat, že testy u archivovaných vzorků od 7389 dárců, co poskytli krev pro americký Červený kříž v období od 13.12.2019 do 17.1.2020 byly na covidové protilátky pozitvní v nejméně 84 případech. Za první americké datum, kdy později potvrzené příznaky covidu přiměly pacienta navštívit lékaře, se považuje 19.1.2020, i když u jiných dvou se jako nástup příznaků uvádí už 14.1.2020. Zjevně už aspoň měsíc před tím se v Americe pohybovali infikovaní jedinci, buď bezpříznakoví, nebo s příznaky, které ale považovali za běžné nachlazení, a lékaře proto nevyhledali. Podobné testování na protilátky archivních vzorků krve v Itálii u účastníků screeningu na rakovinu plic vedlo k nalezení covid-pozitivního vzorku již z 10.10.2019. Mezi 959 dobrovolníky v tomto italském preventivním screeningu z období od září 2019 do března 2020, 11.6% z nich vykazovalo covidové protilátky. Je tak i ranná trajektorie šíření Covidu světem nejasná.

Ostatně soudím, že též i tu současnou covidovou kalamitu mohl mít na mysli T. A. Edison, když pravil: „O ničem nevíme ani miliontinu procenta.“

Mimochodem - za zaznamenání možná stojí, že výzkumy arizonského M. Worobeye podporují dvě americké nadace: The David and Lucile Packard Foundation and the Bill and Melinda Gates Foundation (takže na ně nějak přispěl i každý uživatel Windows).

P.S.: K 16.12.21 bylo v kontinentální Číně aplikováno více jak 2,65 miliardy dávek covidových vakcín, což odpovídá pročkovanosti kolem 95%:
https://graphics.reuters.com/world-coronavirus-tracker-and-maps/countries-and-territories/china/

Foto u perexu: Tanuki z japonského města Okazaki, rodiště sjednotitele Japonska Tokugawy, lidem přezdívaného starý tanuki.

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0