Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

NEPARTAK: Tajfun co mohl vykolejit začátek tokijské olympiády - a 8.8. ji končila MIRINAE

V důsledku globálního oteplování se průměrné letní teploty v Tokiu zvedly od roku 1964 (kdy byla v Japonsku předchozí letní olympiáda) o 2,7 stupně. Oteplování by v severozápadním Pacifiku mohlo zvýšit výskyt intenzivních tajfunů.

Tajfun je slovo čínského původu značící velký vítr. V současnosti se tajfuny v severozápadním Pacifiku (v jiných částech planety se používají ekvivalentní termíny cyklóny či hurikány) označují jmény majícími vztah k přírodě či historii (dřív to bývala ženská jména). Každá z 28 zemí Dálného východu a Pacifiku dodala pět takových jmen, a ta se postupně používají v dohodnutém pořadí (podle anglického abecedního řazení zemí). Zatím poslední tajfun sezóny tak dostal jméno Nepartak po bojovníkovi z Micronesie. Předcházela mu tropická bouře Cempaka (jméno rostliny, dodala Malajsie) řádící v jižní Číně, a tajfun In-Fa (jméno dodalo Macao a značí ohňostroj), který dopadl na Šanghaj. Další jméno po Nepartaku bude Lupit, což dodaly Filipíny a značí surovost - může ho třeba dostat tlaková níže, která se 28. července začala tvořit na jihovýchod of Japonska. Pro klasifikaci tajfunů existuje řada systémů. Podle jednoho tropická bouře vykazuje nárazy větru s rychlostí do 63 kts, zatímco tajfun 64 kts a více. Ten symbol kts či kt neznačí kilotuny (ničivé sily TNT) nýbrž knots neboli uzly, může jít o rychlost větru měřenou buď během pouze jedné minuty, nebo během deseti minut. V Pacifiku zásadně v námořním sektoru měříme na námořní míle, nm (což ovšem koinciduje s nanometrem) či NM, což je ten úsek na rovníku, který se ze středu Země vidí pod úhlem jedné úhlové minuty, 1nm = 1,852 km. To si pochopitelně nemusíte pamatovat - stačí když si pamatujete obvod Země na rovníku, což je prakticky 40000 km: 40000/(360x60) = 1,852 km. Rychlost jednoho uzle značí jednu námořní míli za hodinu, takže předěl mezi tropickou bouří a tajfunem je zhruba někde kolem 100 km/hod, a někde nad 200 km/hod nastává super-tajfun (existuje ale i vyšší předěl, 130 kt). Dřív se mezi tajfuny rozlišovalo podle jejich poloměru. [Ono číslo 40000 km souvisí s cestou, jak vznikala jednotka délky metr. Ta měla být jednou desetimiliontinou zemského kvadrantu, což se pak zaneslo na onu pověstnou platin-iridiovou tyč. Pozdější měření pak ukázala,  že obvod Země v této nové jednotce není přesně oněch očekávaných 40000 km, nýbrž po rovníku to činí cca 40075 km,  a přes póly 40008 km.]

I když se dnes tajfuny sledují především s pomocí družic, je přesto předpověď jejich budoucí dráhy někdy obtížná. Základním požadavkem na vznik tajfunu je dostatečná teplota povrchových vrstev oceánu, musí činit alespoň 26 až 27°C; zdrojem energie je sluneční záření, které vytváří vodní páru. Jeho energetické fungování připomíná gigantický Carnotův cyklus, tepelný stroj. Slunce poskytuje energii pro výparné teplo vody potřebné pro tvorbu páry, které je později uvolněno při kondenzaci páry ve vyšších vrstvách atmosféry. Pro pohyby tajfunu jako celku, a také uvnitř tajfunu, je důležitá Coriolisova síla, kterou popsal již Gaspard-Gustave de Coriolis (1792-1843).  Ta souvisí s rotací Země kolem své osy. Těleso pohybující se severním směrem nad severní polokoulí má původně složku rychlosti východním směrem odvozenou od obvodové rychlosti zemské rotace v daném bodě a proto se, jak se dostává na vyšší zeměpisné šířky (které mají nižší obvodovou rychlost), stáčí k východu, t.j. doprava od svého původního směru (a vlevo od původního směru při pohybu na jih nad jižní polokoulí). Tento Coriolisův efekt způsobuje odklánění dráhy tajfunů na severní polokouli doprava, i když konečnou trajektorii ovlivňuje i atmosférické proudění a anomálie ve struktuře tajfunu - v případě tajfunu Nepartak jeho dráhu ovlivňovalo i dění kolem relativně blízkého předcházejícího tajfunu In-Fa. Nadto tajfun koná rotační pohyb kolem své svislé osy, který v důsledku Coriolisova efektu charakteristicky probíhá na severní polokouli proti směru otáčení hodinek (po směru otáčení hodinek na jižní polokouli). Coriolisův efekt též např. vysvětluje, proč řeky nevymílají oba břehy stejnoměrně.

Nepartak byl povětšinou klasifikován jen jako tropická bouře, teprve ku konci překročila rychlost poryvů větru 100 km/hod, takže se pak mohl označovat za tajfun. Začal se tvořit 22. července severně od ostrova Guam. Roky se úspěšně řídím hodnocením hrozících tajfunů od Spojeného centra tajfunových varování amerického námořnictva a letectva (Joint Typhoon Warning Center), jejich předpověď pro Nepartak ze dne 26. července vypadala takto - https://www.metoc.navy.mil/jtwc/jtwc.html :

Nepartak 26.07.21

(tečkovaně je vyznačena již tajfunem prošlá dráha, souvislá linie je předpověd do budoucna, souvisle červeně ohraničené oblasti vymezují možnost výskytu větru s udanou rychlostí v uzlech - zde KTS,  nebezpečnou oblast ohraničuje červená čárkovaná linie). Časové údaje jsou v hodnotách času platného (v zimě) v anglickém Greenwichi - což se pozná podle písmene Z. To Z je tradiční označení, které snad povstalo od slova zero, a dnes se též nazývá Zulu time. Zulu je slovo z fonetické abecedy NATO pro hláskování slov: Z jako Zulu, W jako Whiskey, R jako Romeo, atd. Zulu time se shoduje s UTC (Coordinated Universal Time) nebo s GMT (Greenwich Mean Time). Nicméně Anglie ho používá jen v zimě, v létě používá BST (British Summer Time). Japonsko používá celý rok JST (Japan Standard Time), což je UTC+9.  Toho 26. července v šest ráno Z času bylo oko tajfunu (kterým procházi jeho rotační osa, a u dobře zformovaného tajfunu je to oko viditelné jako kroužek bez mraků) prakticky na té rovnoběžce, co je i Tokio. Zdařilou ukázkou patrného oka však Nepartak nebyl, lepší je třeba supertajfun Bualoi z konce října 2019 - při vší skromnosti jsem možná jediný našinec, co se do oka tajfunu dostal, ale o tom až jindy - oko je ten kroužek v centru (viz: https://blogs.nasa.gov/hurricanes/2019/10/21/bualoi-western-pacific-ocean/ ):

Tajfun Nepartak na Tokio sice zdánlivě i směřoval, byť byl zatím ve vzdálenosti nějakých 500 km. V té době už ale ustával modulující vliv od dezintegrujícího-se tajfunu In-Fa, který se vypršel v oblasti Šanghaje a způsobil tam záplavy. A tak se Nepartak zase začal stáčet k severu, Tokiu se vyhnul, a tak ve středu 28. července situace už vypadala dost příznivě - https://www.metoc.navy.mil/jtwc/jtwc.html :

Nepartak 28.07.21

Nepartak se skutečně vydal na sever, a na pevninu dopadl až poblíž Sendai v oblasti Tohoku, a po průletu nad pevninou vzal 28. července za své. Kdyby naopak dopadl v útery 27. července na Tokio, bylo možné očekávat nárazy větru až 140 km/hod a k tomu nějakých 150 mm deště.

Olympiáda tak byla ušetřena jednoho, v nejhorším případě i dvou dnů tzv. typhoon holiday, kdy prakticky nic nefunguje. Rady před blížícím se tajfunem jsou: pořídit si zásoby, dát ledničku na maximum, nezapomenout na baterie do bateriového rádia, popř. automobil vyvézt na nějaké vyvýšené místo. Tajfun však má i pozitivní účin - přináší závlahu pro rostliny. Nedostaví-li se v některém roce tajfuny v dostatečném počtu, vypukne sucho. Uvažuje se i o vztahu tajfunů a zemětřesení. Mohutné srážky odplaví z pevniny do moře velké množství zeminy, takže poklesne zatížení, což může vést k snížení seismicity v dané oblasti. Z druhé strany ale tajfuny předtím krátkobě přemisťují z moře na pevninu značný objem vody, čímž se naopak zátěž oblasti zvyšuje. Je např. otázkou, zda tzv. Velké zemětřesení Kantó z r. 1923 tehdy neodstartovala časová koincidence s průchodem tajfunu. Mimochodem, nyní 29. července (Z) došlo na Aljašce k zemětřesení o intenzitě 8.2 (tam nejsilnější od r. 1964). Pacifik je lemován tzv. Pacifickým ohňovým kruhem, ve kterém se vyskytuje řada zlomů mezi deskami zemské kůry, a jsou zde proto lokalizovány tři čtvrtiny zemětřesení na planetě.

P.S. 05.08.21: Jestliže na začátku olympiády představoval určité nebezpečí tajfun Nepartak, který se nakonec od Tokia odklonil, později se vytvořila podstatně komplexnější situace. Se začátkem srpna se totiž v severozápadním Pacifiku vyvinulo na osm zárodků tropických cyklonů, což samo ukazuje na stupeň momentálního přehřátí oceánu. Z nich tři se pak rozvinuly natolik, že jim už bylo přiděleno jméno. Především jde o tropickou bouři Mirinae, která vznikla u jihozápadního japonského souostroví Rjúkjú. Ta by se do blízkosti Tokia měla dostat v neděli 8.8., a v té době by už mohla nabýt parametrů tajfunu - https://www.metoc.navy.mil/jtwc/jtwc.html :

Mirinae 05.08.21

Dále je to tropická bouře s již zmíněným jménem Lupit, které nakonec dostal cyklon poblíž jiho-čínského ostrova Hainan, a ta by měla skončit na čínském pobřeží. U jiho-japonského ostrova Iwo To (Iwodžima) se posléze zformovala bouře Nida (ženské jméno, dodalo Thajsko), ta však zatím směřuje do volného oceánu. Posléze čtvrtý významný tropický cyklon, dosud bezejmenný, nyní postupuje na třetí největší japonský ostrov Kjúšú. Tato neobvyklá konstelace čtyř bouří vzájemně ovlivňuje jejich pohyby, což  komplikuje předpovědi, nicméně závěr olympiády by měl poznamenat citelný vítr a déšť od Mirinae, což je korejské slovo pro Mléčnou dráhu. V neděli se tedy uvidí, zda tato korejská Mléčná dráha dokáže zamíchat se závěrem olympiády. Mimochodem, Mléčná dráha je na Dálném východě oblíbené označení - např. i letiště ve Wuhanu (značka WUH - neb se ve světě většinou používá podoba Wuhan, ne Wuchan) má jméno Tianhe, což je také jedno z čínských označení Mléčné dráhy. 

P.P.S. 08.08.21: Tropická bouře Mirinae v neděli 8.8. skutečně procházela v blízkosti Tokia, a místy nabývala parametrů tajfunu - nárazy větru až 126 km/h, dešťové srážky za neděli by měly být až 180 mm - https://www.metoc.navy.mil/jtwc/jtwc.html :

P.P.P.S. 09.08.21: Po Mirinae nastoupila ta tropická bouře Lupit (jméno pro kterou dodaly Filipíny a značí surovost). Původně se zdálo, že se vyprší nad čínským pobřežím, kde skutečně způsobila záplavy, leč pohybovala se po hraně pobřeží, takže byla v kontaktu s oceánem a ten ji tak mohl přiživovat, a tak pokračovala na japonské ostrovy - https://www.metoc.navy.mil/jtwc/jtwc.html :

Lupit@090821@06Z

Lupit se pak zapsal do historie i při průletu nad Japonskem, neb do moře smetl známou sochu žluté dýně, která normálně roky stojí na přístavním molu:

YellowPumpkin@TyphoonLupit@080821

P.P.P.P.S: 10.09.21: A začátkem září jsme se dočkali i supertajfunu, jménem Chanthu (což dodala Kambodža a značí místní květinu) - nárazy větru přesahující 300 km/h, trasa podél severního pobřeží hlavního filipinského ostrova Luzon, východního pobřeží ostrova Tchajwan, pobřeží kontinentální Číny, a pak na Koreje a Japonsko, patrně nejsilnější tajfun sezóny - https://www.metoc.navy.mil/jtwc/jtwc.html :

supertajfun Chanthu 2021

A propos - včera před čtyřmi roky, 8.8.2017 v 14:46 (SELČ), vznikl tento První Český Pacifický Blog, a to z toho důvodu, aby bylo možné uvádět na pravou míru patoky lží a nesmylů, co produkovalo a produkuje vedení Akademie - jenom proto, aby zakamufloválo kousky jednoho totalitního karierního denuncianta, co se stal jejím prvním předsedou. Jiří Šoler, který  v Akademii také druhdy pracoval, to viděl takto:
"Ovsem pokud zjistite, ze  onen predseda je obycejny praskac ... a tak se dopraskal az na misto predsedy Akademie ved, potom bude asi jeho autorita nulova. Bohuzel takova je soucasna realita v Ceske republice." http://www.britskelisty.cz/0103/20010315j.html

Foto u perexu: Snímek z japonské geostacionární povětrnostní družice Himawari (slunečnice) - vpravo (nepřiliš dobře strukturovaná) tropická bouře Nepartak, vlevo zanikající tajfun In-fa (naopak se stále ještě dobře patrnou rotací proti směru hodinek) - https://himawari8.nict.go.jp/

X. díl seriálu: 666@Sky - Je naprosto nezbytné, aby nebe bylo blankytné
[blankyt:666THz]
XI. díl seriálu: https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=774472
IX. díl seriálu: https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=772848

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0

webNKP

 

 

 

 

Autor: Zdenek Slanina | úterý 3.8.2021 7:07 | karma článku: 48,68 | přečteno: 12784x
  • Další články autora

Zdenek Slanina

Letadlo: Soubor součástek letících v těsné formaci (co z ní - od nedávna - občas odpadají)

Na hoření bonmot (Letadlo je soubor součástek letících v těsné formaci) jsem narazil už před lety a nyní jsem si na nej vzpomenul. Letadla Boeing totiž od začátku roku postihla už řada podivných technických závad, zatím bez obětí.

15.4.2024 v 5:22 | Karma: 13,02 | Přečteno: 296x | Věda

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma: 33,81 | Přečteno: 706x | Věda

Zdenek Slanina

Přírodní (a tedy přirozené) skleníkové jevy: Venuše a její sopečné aktivity

Na Venuši se skleníkový jev vymkl kontrole. Vysvětlení by mělo být v hojných sopečných aktivitách. Ty do atmosféry uvolnily množství skleníkových plynů. A proč se tzv. přírodní či přirozené skleníkové jevy nesměly zkoumat v Praze?

4.3.2024 v 5:22 | Karma: 39,60 | Přečteno: 616x | Věda

Zdenek Slanina

Nebe nad Pacifikem: Výpadek z AlaskaAir1282 měl o dost drsnějšího předchůdce v AlohaAir243

Nedávná letecká nehoda na tokijském letišti Haneda 2. ledna 2024 je považována za svého druhu zázrak. A nám pamětníkům z Pacifiku připomenula dokonce několik jiných srovnatelných zdejších zázraků - jako let č. 243 z 28.dubna 1988.

6.2.2024 v 5:22 | Karma: 41,73 | Přečteno: 787x | Věda

Zdenek Slanina

Ano, zázraky na japonském leteckém nebi se dějí – jeden u hory Fudži zachránil 677 životů

Ve středu 31.1.2001 odpoledne, 2 letouny Japonských aerolinií dělila od srážky ve výšce cca 11km vzdálenost jen asi deseti metrů. Všechny žívoty na palubách však zachránil jeden z pilotů nepovoleným přechodem do střemhlavého letu.

17.1.2024 v 5:22 | Karma: 43,61 | Přečteno: 1035x | Věda

Zdenek Slanina

Před sedmdesáti roky byl popraven Lavrentij Pavlovič Berija, předposlední ze šéfů NKVD

První tři šéfové NKVD (později přejmenované na KGB, pak na FSK, a pak na FSB) byli popraveni, tím třetím byl před sedmdesáti roky, 23. prosince 1953, Lavrentij Pavlovič Berija, pocházející z Gruzie stejně jako Džugašvili-Stalin.

26.12.2023 v 5:22 | Karma: 44,54 | Přečteno: 1310x | Věda

Zdenek Slanina

Málo známá kniha z r. 1951, co tématicky o 22 let předešla Solženicynovo Souostroví Gulag

V r. 1938 svedl osud do jedné cely věznice v Kyjevě německého fyzika holandského původu Friedricha Houtermanse a historika Konstantina Štěppu. Ti r.1951 na Západě pod pseudonymy Beck a Godin vydali knihu o praktikách NKVD.

29.11.2023 v 5:22 | Karma: 46,42 | Přečteno: 1552x | Věda

Zdenek Slanina

Skleníkový plyn metan tvoří nejen zvířata ale i moře a oceány (a část pak ukládají na dně)

Mezi skleníkovými plyny figuruje i metan CH4, jehož původcem jsou nejen hospodářská zvířata (a nepřímo tak lidstvo, neb je pěstuje pro svou potřebu), ale i mikrobiální procesy v mořích a oceánech. Tam je jeho část uložena na dně.

9.11.2023 v 5:22 | Karma: 47,27 | Přečteno: 1631x | Věda

Zdenek Slanina

Zřídí hl.m. Praha pamětní park JP* hrdiny WWII Sugihary Čiune-ho, zachránce tisíců životů?

Zdůrazňuji, že ten park není vůbec třeba fyzicky zřizovat, jenom je třeba ho fyzicky ztotožnit dle fotografie. A pak přejmenovat. A pak budou do Prahy jezdit zastupové, aby se u toho parku vyfotografovaly. Neb Sugihara je POJEM.

18.10.2023 v 5:22 | Karma: 47,91 | Přečteno: 1834x | Věda

Zdenek Slanina

Exoplaneta K2-18 b oplývající metanem, kysličníkem uhličitým, a (možná) i vodou

Americká NASA 11.září zveřejnila pozorování exoplanety K2-18 b (tedy planety mimo naši sluneční soustavu) s pomocí teleskopu James Webb - spektra produkovaná její atmosférou a potvrzující přítomnost metanu či kysličník uhličitého.

21.9.2023 v 5:22 | Karma: 48,29 | Přečteno: 1988x | Věda

Zdenek Slanina

200 let snah o pochopení teplotních poměrů v atmosféře - začátky popisu skleníkového jevu

Ke třem nejznámnějším průkopníkům studia skleníkového jevu - E. Foote (1819–88), J. Tyndall (1820-93), S. Arrhenius (1859-1927) - je často přidáván jako jejich předchůdce i francouzský matematik a fyzik Jean-Baptiste J. Fourier.

1.9.2023 v 5:22 | Karma: 48,58 | Přečteno: 2564x | Věda

Zdenek Slanina

Paliva i plasty z nežádoucího kysličníku uhličitého (před tím odčerpaného z atmosféry)

Během příštích 5 let se předpokládá významný nárůst produkce paliv, plastů, i jiných produktů na bázi kysličníku uhličitého odčerpaného z atmosféry. Jde tak o nikoliv restriktivní nýbrž aktivní přístup k řešení skleníkovému jevu.

10.8.2023 v 5:22 | Karma: 48,70 | Přečteno: 2946x | Věda

Zdenek Slanina

Před 85 lety NKVD popravila spoluautora Hellmann–Feynmanova kvantového teorému

Německý kvantový fyzik Hans Gustav Adolf Hellmann byl popraven během stalinského teroru třicátých let (po dvou měsících ve vazbě) v důsledku denunciace od dvou udavačů z moskevského ústavu, kam se ženou emigrovali před nacismem.

14.7.2023 v 5:22 | Karma: 48,68 | Přečteno: 2701x | Věda

Zdenek Slanina

15 let využívání udržitelných paliv v letectví - možná inspirace i pro automobilový provoz

IATA očekává přechod na uhlíkově neutrální letecký provoz do roku 2050. K tomu povede využívání leteckých paliv z biomasy, či připravovaných s pomocí CO2 zachycovaného z atmosféry. Má též dojít na přímé využívání plynného vodíku.

24.6.2023 v 5:22 | Karma: 48,67 | Přečteno: 2534x | Věda

Zdenek Slanina

Akademické neuvěřitelnosti: (ne 2 šíbři & 2 Nobelisté, teď) To "ohrožení obranyschopnosti"

Předešla kauza 2 udavačů a 2 Nobelistů mohla být před happyendem vykolejena nesmyslným obviněním z ohrožení obranyschopnosti, což je i poučná ukázka nebezpečnosti akademických udavačů. Ale i tento podraz nakonec skončil happyendem

2.6.2023 v 5:22 | Karma: 48,75 | Přečteno: 2743x | Věda

Zdenek Slanina

Akademické neuvěřitelnosti: (ne ta s elektro-masochistou leč) Ta s 2 udavači a 2 Nobelisty

Nedávno vyšel I. díl čtyřdílných Dějin ČSAV, dekáda 1952-62. Je to ale spíš jen přehled všemožných usnesení - o reálném dění za oficiální fasádou se z nich nedovíte nic. Ač i v dějinách Akademie existují opravdové neuvěřitelnosti.

6.5.2023 v 5:22 | Karma: 48,84 | Přečteno: 2826x | Věda

Zdenek Slanina

Jak Pjotr Leonidovič u Jos. Vissarionoviče vyreklamoval z Gulagu i Vladimira Alexandroviče

Nobelista Pjotr L. Kapica dosáhl promyšleně sestavenými žádostmi u Stalina zdánlivě nemožné - fyzici Vladimir A. Fock i Lev D. Landau přestali být v době tzv. Velkého teroru v třicátých letech objektem brutálního NKVD vyšetřování.

16.4.2023 v 5:22 | Karma: 48,90 | Přečteno: 2956x | Věda

Zdenek Slanina

Poslední dva a půl roku v životě Nikolaje Ivanoviče (strávené v Gulagu)

Pravým imperátorem vědeckých nepřístojností je Trofim Denisovič Lysenko (1898-1976). Prominentním kritikem Lysenka byl botanik Nikolaj Ivanovič Vavilov (1887-1943). Leč Lysenko byl protégé Stalina, a tak řešení bylo ovšem nasnadě.

26.3.2023 v 5:22 | Karma: 48,98 | Přečteno: 3342x | Věda

Zdenek Slanina

Papalášova ruka v kalhotkách, vyhazov papaláškou za pravdu, a jiná akadem. zneužívání moci

Naším akademickým rybníkem se teď prohání tsunami vyplavující roky tutlané a zametané nepravosti - jedny i na Ústavě pro soudobé dějiny AV. Akademický establishment tam o nich věděl aspoň 15 let, leč NIKDO NIKDY NEHNUL ANI PRSTEM.

26.2.2023 v 5:22 | Karma: 49,21 | Přečteno: 4772x | Věda

Zdenek Slanina

Otec americké atomové bomby Robert Oppenheimer po 68 letech rehabilitován Bidenovou vládou

V polovině prosince uvítal úřadující předseda US senátu Patrick Leahy rehabilitaci fyzika J.Roberta Oppenheimera (v Americe známého jako Otec americké atomové bomby), a označil to za velmi opožděnou nápravu zjevné nespravedlnosti.

6.2.2023 v 5:22 | Karma: 48,55 | Přečteno: 2386x | Věda
  • Počet článků 121
  • Celková karma 32,04
  • Průměrná čtenost 8230x
Z meho (nestandardniho) CV: Jiz vice jak 2, a 2, a 2x2x2, a dvacetdva roku prazdnin na PacificRim, zejmena v NW segmentu. Na takovou expedici snu vas muze vyslat treba i nase akademie ved, ta dokonce nekdy velmi rada a agilne. To kdyz kupr. bona fide opravite chyby v pracech nektereho jejiho 'cestneho' predsedy, jeho hyperinflatovane ego to psychicky neunese, a ten ethicky gigant v mladicke ci jake nerozvaznosti ....... Zbytek ale az, m.j., obcas v blogu. A varovani pro ctenare z akademy: Uz jen cetba meho subverzniho blogu muze vest ke ztrate nejen iluzi, ale i zamestnani tamtez (taky se sleduje email, jestli nekdo nepise - horribile dictu - ze ten 'cestny' predseda je obycejny prolhany totalitni karierni .....). Ze neverite - tak pojdte a poslyste. Ale budou zde i pozitivni temata, pravda jen ze svetove vedy.

Rikat pravdu o tom tristnim ceskem akademickem etickem propadu neni nejakou mou prioritou, temata ze svetove vedy jsou zajiste zajimavejsi. U tech ceskych akademickych vaudevillu jde spis jen o otravnou povinnost. A o to, aby se podle potreby neprepisovala akademicka historie. Neb proti tomu zatim neco delat muze jen malokdo. A akademicke vedeni bude zcela jiste jen dal ucelove mlzit, zuby nehty branit pravde, lhat az se budou hory jeste vice zelenat (coz se bude moct vykazovat i jako prispevek redukci globalniho oteplovani - voila, hned 2 dalsi akademicke Potemkinovy vesnice jednou ranou). Maj totiz HRUZU odklonit se od posvatneho prikazu meho OUDa [Osobniho UDavace (kr.jm.Gardener)]: Rückkehr unerwünscht! Nedavno jim to perpetualni bezostysne lhani (po 3 desetiletich) ale zkomplikovaly pameti expredsedy CSAV ak. J. Římana. V nich je to lidske selhani toho meho OUDa literarne vytribenou formou popsano i s takrikajic OUDovou navstivenkou. Holt - i akademicka ryba muze nekdy hnit od hlavy, coz zde dalo vzniknout prilezitostne reality show: hniloba@AVCR.

Seznam rubrik