Akademický etický propad tu i onde: Orchestrované kamufláže s kr. jm. "VELKÁ VLNA NEVOLE"

Kde se berou dechberoucí skandály naší akadémy? Malokdo tuší, že akademičtí koryfejové při snížování etické laťky naší vědy navazují na majstrštyky mého OUDa (čti Osobního UDavače).Tak třeba hned ta olomoucká "VELKÁ VLNA NEVOLE".

Tento rok byl úrodný na akademické skandály, které se nepodařilo zavčas ututlat. Z kraje roku to začalo na UK s plagiátorstvím prorektora:
https://www.lidovky.cz/domov/byvaly-prorektor-uk-kovar-se-dopustil-plagiatorstvi-potvrdila-univerzitni-eticka-komise.A190222_150604_ln_domov_ele
které se rektor snažil odklonit do vytracena (s perspektivou obvyklého scénaře s následným deklasovaním whistleblowerů pro výstrahu všem, které by taková nekolegalita snad chtěla taky napadnout). Ti whistlebloweři by dnes za normálního vývoje postávali na úřadu práce a na vědu by mohli zapomenout. Došlo však k nečekané extra-mural akci - petici historické obce napříč institucemi. Prorektor přestal prorektorovat, přesunul se na profesorský post na  VŠE. Bylo sice upozorněno na další jeho plagiáty, ale vyšetření šlo do ztracena, stejně jako suspekce na další plagiátory na UK. Rektorovo bránění průchodu pravdy je taky zatím u ledu, otevřít by ho mohl leda nový Akademický senát po volbách.

Podobně se vleče fakticky rozsáhlejší kauza, no přímo gigantická fraška na Palackého univerzitě v Olomouci, která byla původně celé desetiletí úspěšně odkláněna. Tam byl student, co na ni prvně upozornil, pohotově profesně znemožněn a vedení univerzity zatím nejeví žadnou ochotu k jeho rehabilitaci, ke které dle zdravého rozumu už mělo dojít dávno. V kostce je olomoucka kauza popsána  [„ ..... student, který na podvod jako první upozornil, byl podvakráte vyhozen od obhajoby a nakonec přišel i o práci, poté, co přišel svědčit v letošním roce, děkan, který věc nechal prošetřit, byl rektorem vyzván k rezignaci a předseda Etické komise, která si dovolila věc nezávisle posoudit, byl vystaven hrubým osobním útokům, až nakonec rezignoval, zatímco hlavní aktér má neutuchající podporu rektora .....“] zde:
http://www.dzurnal.cz/index.php/2019/11/19/co-je-prava-mira/
Podrobněji zde:
http://www.dzurnal.cz/index.php/2019/11/20/kam-se-hrabe-karlovka/
A groteska, jak se dá v našich akademických poměrech věc obrátit vzůru nohama, je zde:
https://www.upol.cz/fileadmin/userdata/UP/AKTUALITY_2019/PrubehObhajobyGregor2013.pdf
Specielně stojí za zaznamenání tento fabulační majstrštyk ve stylu totalitních médií: „ ..... Toto závažné tvrzení týkající se manipulace s daty, které student nijak věcně nedoložil a neobhájil, vyvolalo u členů komise velkou vlnu nevole. Prof. Trávníček toto jednání označil za hrubé porušení vědecké etiky. .....“. Po této zinscenované "VELKÉ VLNĚ NEVOLE" byl whistlewlober pro výstrahu všem ostatním od obhajoby vyhozen. O této kauze by se dodnes nevědělo, nebýt nástupu nového děkana, který tu obludnost začal zásadově řešit. Etická komise věc jednoznačně ohodnotila jako vědecký podvod -- a tím to skončilo. Vedení UPOL začalo věc relativizovat, přesně jako původně na UK při začátku toho prorektorského plagiátorství, jinak dodnes nepodniklo nic pro solidní řešení. A samozřejmě taky nehlo prstem stran nápravy té perzekuce poctivého whistleblowera. Mezitím se tam sice provalil další podvod, ale vedení UPOL na něj prostě vyhlásilo amnestii - aby byl klid na práci, že. Nepřístojnosti jsou známy i z ČVUT: 
https://reportermagazin.cz/a/wfrAJ/pan-sibr-tentokrat-na-univerzite
A ovšem i z AV ČR:
https://reportermagazin.cz/a/iytw6/tajemstvi-jiriho-drahose-patenty-vyplacene-dotace-a-sporne-vysledky
Tento úvod je nutný nejen pro orientaci v misinformacích, které čile produkují - abych použil analogii s totalitními placenými informátory - dnešní placení dezinformátoři. Ten úvod totiž také je i prevence potrefených hus, které už jednou dosáhli dočasného zablokování jednoho mého textu s předstíraným pretextem, že jako není dost uzdrojován. OK, zdroje jsou výše.

Ta etická hniloba, která dnes prolézá útrobami českých akademických institucí, má základ v divokých devadesátkách. Tehdy platilo, že nová akademická vrchnost jsou ideální bohové, neb přece povstali z demokratických voleb. Tak to musí být dokonalost sama, kritika byla nemyslitelná, nebyly pro ni ani žádné kanály. Leč někteří z těch bohů měli za sebou podivné kousky, které se do nové doby velmi nehodily, a tak je různě zatušovávali. Nejlepší obrana je ovšem útok [jak říkával Otto von Bismarck], tedy preventivní odstranění nežádoucích svědků, neb [jak měl říkávat Josif Vissarionovič Džugašvili Stalin (gruzínsky: ????? ?????????? ?? ?????????, to jen na zkoušku, jestli screeneditor umí i gruzínsky)]: Není člověk, není problém (??? ????????, ??? ???????). A ono to tehdy tak krásně a spolehlivě fungovávalo na Akademii a odtud se to šířilo naší akademickou krajinou. Verba docent, exempla trahunt (slova učí, příklady táhnou). A jsme u mého OUDa neboli Osobního UDavače, neb lepší příklad z akademických divokých devadesátek po ruce prostě není. 

Letos tomu bylo již jednatřicet let, co se můj OUD rozhodl vyřešit si jistý svůj osobní problém na můj účet. Na OUDa totiž tehdy dopadl ten úder osudu (jinak vcelku běžný, který třeba mne nakonec postihl asi vícekrát, než ho), že Zahraniční odbor Presidia akademie mu neschválil jednu cestu (jmenovitě přes Atlantik). Šlo totiž o druh stipendia, pro které Ministerstvo školství a Presidium akademie uzavřely koaliční smlouvu, že jej budou nadále využívat jen kmenoví zaměstnanci vysokých škol (zatímco akademický štaf bude využívat jiné kanály včetně vlastní čistě akademické výměnné dohody). Věc nebyla na úrovni Presida akademie řešitelná. A tak OUDovi zase jednou začalo jít o získání protekce z nejvyšších míst, která by zajistila výjimku z regulí, a pro tu protekci zase byla zapotřebí nějaká nadstandardní dobová zásluha. K tomu ovšem přistoupil i ten aspekt, že se rozhodl rázně zamést s mou kritikou své jedné zcela chybné vědecké koncepce. Což u něj nebyl první ani poslední případ, fakticky on sám nikdy nestih vytvořit nechybnou hodnotnou věc, neb neovládal řemeslo toho oboru. Měl ovšem vždy dost vlivu na to, aby se jeho jméno objevovalo na pracech, které reálně vytvářeli jiní. Tato druhá motivace mého OUDa začala už dřív v osmdesátých letech, kdy se v Praze zrodila jistá výzkumná koncepce, která byla autory rozvíjena v řadě prací, začaly na ně navazovat práce jiných autorů, chystaly se velké sumarizující články, proslovovaly 'objevné' přednášky. Leč celé to byl jen nesmysl založený na učebnicových neznalostech. Věc jsem korektně opravil a opublikoval v cizině. Pro zajímavost cituji názory recenzentů těch mých opravných prací, ale na adresu autorů té mnou opravované pseudovědy: "The authors show a lack of fundamental understanding necessary for an adequate response. The Journal should be particularly cautious about manuscripts from the authors. The under discussion is crude and simplistic." Nakonec jsem chtěl ještě připravit čtivější článek pro americký časopis Journal of Chemical Education, a sice k výročí narození jednoho ze zakladatelů oboru - J. W. Gibbse. Článek však již nemohl být odeslán. V červnu 1988 vůdčí postava té chybné koncepce, tedy můj OUD, psychicky neunesla jak tu opovážlivost, že si někdo dovoluje opravovat jeho chybnou koncepci, tak to (zatím) neschválení své cesty přes Atlantik, a rozhodl se konat ve prospěch mého vypuzení z ústavu a současně i řečené potřebné protekce. Zahájil to udáním mé protistátní (v dobových termínech, samozřejmě) osobní korespondence s emigrantem, a to prostřednictvím bombasticky fomulovaného udavačského pamfletu:

[ Kvalitnější repro je v knize z (vyšla už dávno již tomu, ale vedení Akademie dál hraje divadlo, že o ní opravdu fakt nic netuší) r. 2012(!): 
https://app.box.com/file/6050307761?s=vyfqj47yyqp004b8q05i ] 

S tím pamfletem a fasciklem mé korespondence s emigrantem obešel pak různé ústavní hodnostáře, předvedl teatrální, hysterické představení o stovkách mých dopisů. A po vykonání udavačského aktu u ředitele ústavu vyhlásil: 'A nyní si může akorát požádat o vystěhovalecký pas'. Ten jeho orchestrovaný bombastický text zakrývá fakt, že celé to kompro byly fakticky jen dva dopisy psané česky člověku, který odešel do emigrace, zbytek byly nějaké jejich přílohy a makulatura. I samotní vyšetřovatelé považovali za použitelné ke stíhání jen ty dva dopisy, zbytek i pro ně byl bezvýznamný. A ani obsah těch dvou dopisů tomu jeho paličskému textu vůbec nekorespondoval - ty dva dopisy jsem i s ukázkami glosoval už v části XX:
https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=732308
Prostě potřeboval nakamuflovat "VELKOU VLNU NEVOLE", ve které by i zaniklo, že jde jen o prachsprosté udání v zájmu jeho vlastní kariéry. Tímto i na svou dobu odiózním udavačstvím mne ten můj OUD vkopl do dobově obludného vyšetřování té mé protistátní činnosti, kdy výslech střídal výslech. Holt byla taková doba: byl jsem obviňován z vyzrazení utajovaných skutečností do ciziny, úmyslu emigrovat, a pětikorunu tomu nakonec nasadilo -- ohrožení obranyschopnosti. Holt byla taková doba - a tak to vše dokázali vyšetřovatelé z udané korespondence vyčíst, ale samozřejmě jenom pokud ji předtím nějaký váš OUD udal. Jak už řečeno, šlo o dva dopisy emigrantovi, zaslané z ciziny do ciziny. Ten, co můj OUD pečlivě očísloval jako 5a, jsem poslal ze Sappora na japonském ostrově Hokkaidó, kde jsem byl na pozvání a náklady japonské nadace JSPS. A ten druhý corpus delicti, který můj OUD pečlivě očísloval jako 6a, byl odeslán z univerzity v (tehdy) západoněmeckém Ulmu na modropěnném Dunaji, jinak rodišti Alberta Einsteina. Leč nyní budeme věnovat pozornost přílohám, které můj OUD pečlivě očísloval jak 1 a 2, a které právě hrály důležitou roli ve vyvolání notorické (slovy z té olomoucké frašky): VELKÉ VLNY NEVOLE (jinak ovšem existující jen v jeho fabulacích a fabrikacích):

Zde je ten úsek z paličského listu mého OUDa zobrazen s jedním (mým) čistě odborným textem, který přepisovala OUDova sekretářka na stejném stroji (východoněmecký elektrický psací stroj; ten svůj text jsem vylovil z hlubin internetu, byl tam zmenšený, zkusmo ho zvětšil, ale výška písmenek ani tak asi nebude přesně 1:1), ten stroj vypadal zhruba takto:
https://www.flickr.com/photos/eastgermanpics/3812103084
ale barvu měl zhruba tak béžověžlutou. Tuto nepodstatnou okolnost zmiňuji v předstihu čistě kvůli těm přílohám OUDem pečlivě očíslovaným 1 a 2. Ta první je v angličtině:

Tak jako u OUDova paličského listu, i u této přílohy 1 mi bylo na první pohled jasné, že byla stvořena na jiném ústavním východoněmeckém psacím stroji. Ten se používal málo, neb měl typy bez patek (ale shodou okolností byl barvy zhruba modré). A také i u přílohy 2 mi bylo na první pohled jasné, na kterém psacím stroji byla v Praze vytvořena:

Šlo o mechanický stroj, který se pro OUDa používal vyjímečně, třeba když sekretářka byla nemocná. Mám na něj i jinou příznačnou vzpomínku. Jednu mou práci, kde jsem i vyvracel jeden jeho evidentní čirý omyl, dostal k recenzování OUD. To bylo zjevné z formulace (samozřejmě) zamítavého posudku, ale i z nepravdivého pseudo-argumentu, že věc vyšla již jinde. Jenže ten posudek byl tehdy psán právě na tom stroji, jako příloha 2 paličského listu. Do redakce jsem odpověděl, že argument o publikování jinde je nepravdivý, a že ostatně je mi znám psací stroj, na kterém byl posudek v Praze napsán. Redakce věc pak zadala neutrálnímu recenzentu, a práce pak už hladce vyšla. Jinými slovy, obě přílohy 1 a 2 byl podvrh (podfuk, habaďůra, podvod, kamufláž - nehodící se laskavě škrtnout dle ctěné libosti), který měl vytvářet iluzi o dokonce mezinárodní VELKÉ VLNĚ NEVOLE. Byla to čistě fabrikovaná záležitost, ostatně to bylo už jasné z křečovité formulace těch dvou podvrhů. Dnes to je hlavně ukázka automatického apriorně podvodného stylu jednání tohoto typu lidí, který ale u nás funguje - fungoval tehdy v Praze, a funguje nakonec i dnes, třeba na UPOL (a zafungoval málem i na UK). Pro dosažení mého trestního stíhání by ale opravdu důležité byly věty z mých dopisů OUDem pečlivě očíslovaných jako 5a a 6a, ve kterých vyšetřovatelé odhalili to (reálně neexistující) vyzrazení utajovaných skutečností, úmysl emigrovat, poškozování zájmů republiky v cizině, a nakonec i (horribile dictu) ohrožení obranyschopnosti - za to tehdy mohl být i provaz. Holt byla taková doba - kdo nevěří, tak nechť se seznámí se smutným osudem Jiřího Ganse: 
https://pisecky.denik.cz/zlociny-a-soudy/pripad-utyrani-milovnika-americke-hudby-i-20160703.html 
To byla malá násobilka té doby, a samozřejmě OUD perfektně věděl, do čeho mne vkopává - a právě proto to i dělal. Asi nejvíc mu šlo právě o tu protekci pro získání výjimky z oné koaliční smlouvy mezi Ministerstvem školství a Presidiem akademie stran těch stipendií. A tu výjimku dostal - přece se projevil jako řádný vlastenec internacionalista. Jak jásali někteří hodnostáři: 'Kolik nám ještě přiveze korespondence s emigranty a pomůže odhalit další, kteří by také chtěli emigrovat'. Před létem 1989 pak skutečně vyjel. Jestli něco přivez nevím, já ho od té doby osobně neviděl, a stejně to pak už neměl komu odevzdat. Takových lidí moc nebylo - možná na hladině jednoho procenta; myslím, že dnes se ve vlasti takovým vytříbeným charakterům říká deprivanti (tedy, razí to někteří psychiatři s tím, že to zatím není léčitelné, a taky tvrdí, že třeba ve vrcholové politice jich je o dost víc, těch deprivantů). A přesně jejich roli v našem akademickém životě popisuje i bývalý prorektor olomoucké university prof. Tillich:

A nyní se tady dostáváme k jádru pudla. Celou záležitost jsem po listopadu 89 já sám pustil z hlavy, neb se nad ní zavřela voda, a vyrazil jsem na OUDem zablokované Humbodtovo stipendium do tehdy stále ještě NSR a následně od sjednocení SRN (a pak mnohokrát obkroužil zeměkouli po i proti směru ručiček hodinových). Tedy z mého pohledu se nad tou OUDovou trapností voda zavřela. Zato můj OUD byl svým vlastním selháním notně vyděšen a začal v tichosti budovat vylhávací kampaň. Sehnal dva spojence - aparátčíky, jednak vedoucího Odd. studující mládeže na ÚV ČSM v 50. letech, který byl pak převeden jako kádrová posila na Presidium ČSAV, a stal se tam tehdy nejvlivnějším úředníkem. S příchodem sametu se pak zase na toho nejvlivnějšího nevoleného úředníka vypracoval - fakticky tam byl jakýmsi akademickým Dalíkem, mužem na speciální, ne vždy čisté operace. Ten druhý aparátčík zase býval vedoucím odboru na Odd. školství a vědy ÚV KSČ, popř. ředitelem Úřadu Presidia ČSAV, ten byl nejzranitelnější. Také jemu můj OUD tehdy v r. 1988 dramaticky referoval o té mé protistátní korespondenci (aby dostal tu protekci). A tento druhý aparátčík pak po r. 89 chtěl v rámci ČSAV vydržet do penze, a tak neměl na vybranou a musel se bohužel podepsat i pod čistou lež. Té penze pak opravdu šťastně dosáhl. Fakticky za jeden podpis pod lží, co tomu kariérnímu udavači opravdu vytrhla trn z paty. Nejprve ale bylo ruče zameteno vše o tom udání pod koberec, a nadto se naopak vyfabrikovala ta čirá lež, že naopak já jsem jako udal svého OUDa, a bylo vymalováno. Jenže o této jejich bájivé lhavosti jsem roky neměl tušení, ač na jejím základě byl zlikvidován můj pracovní poměr. Vedení Akademie prostě jen hrálo, a dodnes hraje divadlo, že ‘jako’ nechápe, o co jde v té maškarádě, příznačně už nazývané ASANACE-2. A tak se tam už třetí desetiletí bezzásadově leč vytrvale znemožňuje, aby se pravda o té kauze ASANACE-2 dostala na veřejnost. Zatímco dřív existovali oni placení informátoři (honorovaní třeba protekcemi při cestách do ciziny), dnes tomu zuby-nehty bránění napomáhají zase ti placení dezinformátoři. A  jsou jich docela mraky - třeba p.t. akademické selebrity B. B. C. C. D. H. H. H. H. H. Ch. I. J. K. K. K. L. M. M. M. M. M. N. N. P. P. P. R. S. Š. Š. Š. Z. To máte hned - a jen namátkou - třiatřicet namotivovaných postav z akademické sféry (taky bych jich moh vyjmenovat třeba 50, ba i 66, prostě mračna). Namotivovaných honorovaním granty, posty, poctami. Je to svým způsobem obdivuhodná buldočí výdrž lhát, znovu a znovu zametat věc pod koberec, a perzekuovat. Perzekuovat ty, co o tom řekli pravdu, ty co upadli do podezření, že by ji říci mohli, a dokonce někoho jenom pro výstrahu ostatním. A tento skvěle fungující systém pro svou úspěšnost úspěšně kontaminoval další akademické instituce. Vždyť lhát je tam dnes tak nesnesitelně snadné a výhodné.

Foto u perexu: All-telling perzifláž neznámého mi mistra u příležitosti voleb Akademického senátu na staroslavné UK.

____________

[hniloba@AVCR  neboli  Akademická špína v krystalicky čisté formě:  Část XXI.]
XX. díl seriálu: https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=732308
XXII. díl seriálu: https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=738809

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0